Všechny recenze uživatele Jana V.

Třešňové květy jsou první z Osudů, které jsme hráli. Příběh byl zajímavý, spousta možností pro konspirační teorie a vymýšlení zápletek. Muže jsme zachránili, ale teda dost těsně.
Hra je skoro vždy na jedno použití, jen při neúspěšném pokusu má smysl odložit a zkusit pak znova. Půjčovala jsem pak bráchovi, kterého taky baví a pošlu pak přes kamarádku dál do světa. Takže přesto, že je to jen jednou hratelné se pobaví velký počet lidí.

Pexeso je kvalitně zpracované,s pěknou grafikou. Chodíme s přítelem na houby, tak se těším, že letos toho v lese poznám víc.
Trochu škoda, že tam není více informací, ale vždy je uvedeno, kde daná houba roste a zda je jedovatá, případně jak moc je chutná.

Maršála a špióna jsme měli doma jako děti. Pod názvem Waterloo. Hráli jsme ji často, až se nám zničila. Tato verze je daleko dražší, než jdou sehnat ty původní, ale má jednu obrovskou výhodu.
Pokud ji nehodíte z okna na chodník, tak se vám nezničí. Hra je pro dva lidi, není v ní žádný prvek náhody. Vlastně je to něco mezi šachama a loděma. Každý má rozestavěné své figury, ale tak, že je druhý nevidí, takže útočí naslepo a postupně si zjišťuje, kde má šanci prorazit.
Figury na sobě mají napsanou svou sílu, a to je jediné, co bych vytkla, když už to tam je, mohlo to být větší. Když hrajete poprvé a neznáte obrázky postav, dost na ty mrňavé čísílka brejlíte. A poslední dovětek:
Kamarád to hrál poprvé, musel si to půjčit domů, aby zahrál s tatou. Ten hrál taky poprvé a hned hledal, kde to koupit. Takže je to vhodná hra o pro starší generaci, která ocení logičnost a jednoduchost pravidel.

Unstable Unicorns je pro mě obtížné hodnotit. Hru mám už přes půl roku a nedokázala jsem najít skupinku lidí, kteří by byli ochotni si to se mnou zahrát (a teď při karanténě se hledá ještě hůř).
Pravidla nejsou nějak složitá, ale hra je v angličtině. Některé hry nám v cizím jazyce nevadí, ale tady je na první pohled na každé kartičce víc textu a nikomu se to louskat nechce. Takže asi jen pro větší experty, než jsme my.
Každopádně hodnocení dávám kladné, protože obrázky jsou úžasné a kartičky kvalitní. Nejlíp propracovaná je snad nezničitelná krabička na magnet. Na internetu jsou nějaké návody, jak hrát, doporučuji pustit si před koupí.

Nová edice Milostného dopisu je draší, než původní originál. I tak se jedná o jednu z levnějších her, díky tomu, že nezahrnuje mnoho komponentů.
Rozhodně se jedná o kvalitní a promyšlenou hru. V novém vydání je navíc pár postav a taky krásné balení. Hra jde vzít kamkoliv na cesty.
Je jednoduchá na naučení. Občas je problém, přesvědčit pány, rádoby tvrďáky, že se nejedná o žádný sloh, a že téma dopisu vlastně jen dokresluje charakter hry. Když se do této historické romatické hry pustíte, rozhodně nebudete zklamaní.

Kniha má kvalitní vazbu, v lesklém provedení. Nechybí ani provázková záložka. Listy jsou širší, takže kniha působí poněkud robustně, na to, že má něco přes 300 stran.
Mám ji rozečtenou a je pěkně psaná, čtivá. Žádný napínák, ale příjemná forma lehkého počtení pro zábavu a na oddech.

Za nápad a skvělou zábavu při hře bych dala 5 hvězd. Přesto, že nás hra nadchla musím ale vytknout, že za danou cenu má balení poměrně nedostatky. Obrázků je 120, takže ve 4 lidech to vychází na něco přes 4 neohrané partie(7 kol).
Pokud se střídá různá sestava lidí, lze samozřejmě zahrát častěj, nebo nechat hru dostatečně dlouho odležet.
Papíry na kreslení ale vychází jen na něco přes dvě hry - musí se tedy dotisknout, nebo improvizovat s obyčejným papírem. Na můj vkus zbytečně tmavě potištěné, nešetřili na barvě, ale na množství listů. A chybí v balení tužky.
Kupovala jsem zárověň hru "co to čmáráš", která je o cca stovku levnější, papírů má více, má tužtičky a originál kola lze zahrát 15x, až v 7mi lidech.
Takže za mě je Duplik vtipný, ale pokud chcete hrát jen v úzkém kruhu lidí a nenechat hru "cestovat", tak se moc finančně nevyplatí.

Similo jsou tři verze - kupovala jsem dvě, pohádky a historii. Lze je navzájem kombinovat. Za jeden večer jsme zahráli 6 her, 4 z nich dopadly úspěšně.
Kartičky jsou krásně animované a skladné. Napovídá se pomocí souvislostí s dalšími postavami, co máte na ruce, resp. i s tím, že žádnou spojitost nemají. U historických postav je potřeba být trochu znalý.
U každé kartičky je krátký popis, o jakou postavu se jedná, ale bez širšího kontextu se špatně napovídá.
Většina postav je opravdu z těch nejznámějších, neznali jsme pirátku Anne a válečnici Boudicu. Na obrázku jsme v posledním tahu, zná se všech 5 nápověd a zbývá odebrat poslední postavu.

Similo je ve třech verzích, pohádky jsou nejlépe hratelné - většina lidí zná všechny charaktery. Kartičky jsou krásně animované, hra je skladná, dobrá na cesty.
Pravidla jsou podobná jako u neobvyklých podezřelých. Neodpovídá se zde však na otázky, ale napovídá se pouze kartičkama s charaktery, které má popisující na ruce. Na obrázku jsme na konci čtvrtého kola.
Svisle jsou související karty, horizontélně ty, co nesouvisejí. Zbývá doložit poslední nápovědu a odstranit poslední z dvanácti karet, aby se odhalilo, zda jsme hádali obra, nebo mořskou čarodějnici.

Pokud hráváte deskovky, hra má jednoduchá pravidla (20 stránek s dobrým popisem) a přehledný plánek. Není ale pro úplné neznalce. Už proto, že se nejdná o rychlovku. Odhadovaný čas je uveden na hodinu a půl, což shruba odpovídá, když nehrajete poprvé. Hra je nádherně zpracovaná. Kreativně promyšlená.
Plánek je propracovaný, stejně tak spousty žetonů a postavičky impů. Hra se jen tak neohraje, a kdyby přece, je vydané rozšíření. To jsme zatím nepořizovali.