BattleTech: pohled na historii a pravidla hry
Obrovský BattleMech Timber Wolf stál před Seraphine v hangáru. Napětí ji zaplavovalo při pohledu na obří kovový stroj. Její dlaně se zpotily, když vstoupila do výtahu, aby se svezla do kokpitu. Nasadila si neurohelmu propojující její mysl s mechem. Jakmile se začala dotýkat ovládacích prvků, začaly jí posílal vlny nervových vzruchů páteří. Stroj pomalu ožíval.
Hlas jejího velitele přes komunikátor ji vytrhl z myšlenek. „Seraphine, jste připravena?“ Oddechla si a odpověděla pevným hlasem: „Připravena." Mech se rozběhl. Žaludek se jí zhoupl, ale věděla, že to brzy přejde. Vyšla z hangáru a její srdce bilo divoce, když spatřila bojiště plné dalších mechů. Zároveň pocítila zvláštní klid. Byla připravena. Bitva měla začít…
BattleTech je sci-fi stolní válečná hra, která se odehrává ve 31. a 32. století. Hra byla původně vyvinuta americkou firmou FASA Corporation a byla poprvé vydána v roce 1984 pod názvem „BattleDroids“. Právní spor s Lucasfilmem kvůli termínu „droids“, který se objevil ve Star Wars, vedl k tomu, že hra byla přejmenována na BattleTech.
Samotný BattleTech to neměl jednoduché. Firma FASA Corporation ukončila vydavatelskou činnost. Po uzavření společnosti FASA Corporation v roce 2000 koupila práva na hru v lednu 2001 společnost Wizkids, která ji výrazně přepracovala a uvedla na trh jako MechWarrior: Dark Age.
I tento projekt nakonec po pár letech skončil. V roce 2007 získala licenci společnost Catalyst Game Labs (CGL). CGL drží licenci dodnes a s koncem MechWarrior: Dark Age se název tradiční stolní hry vrátil k názvu BattleTech. Po tolika změnách a restartech se situace uklidnila a je vidět, že se CGL opravdu snaží.
Hra BattleTech využívá malé figurky k reprezentaci bojových jednotek na hexagonálním herním plánu. Tyto jednotky představují obří chodící bojové roboty, známé jako mechové a další vojenské jednotky jako tanky a letadla. Pilotům BattleMechů se v univerzu BattleTech říká MechWarriors. Tito piloti prošli intenzivním výcvikem a jsou schopni ovládat své obří bojové stroje na vysoké úrovni dovedností a s taktickým rozhledem. Všechno funguje dost podobně jako například ve filmu Pacific Rim.
Timber Wolf se pohyboval přes bojiště s grácií, kterou by člověk od takového stroje nečekal. Seraphine se cítila, jakoby tančila, neboť její mysl byla s mechem propojená díky neurohelmě. Její oči vyhledaly nepřátelský mech v dálce – obrovský Centurion se blížil.
Seraphine připravila svůj zaměřovací systém a stiskla spoušť. Avšak nic se nestalo. Znovu zkusila vystřelit, ale opět bez odezvy. Rychle se jí zvedl puls. Její palné zbraně byly mimo provoz. Mohla buď utéct, nebo se postavit nepříteli.
„Nejsem zbabělec," zašeptala si pro sebe a sevřela joystick pevněji. Přesunula Timber Wolfa k Centurionovi, připravila se na souboj na blízko.
Napětí ve vzduchu bylo cítit, když se oba stroje setkaly tváří v tvář. Centurion vypustil salvu raket, ale Seraphine rychle uhnula. Srdce jí bušilo v hrudi, když se dostala do dosahu a rozběhla svého mecha do útoku…
Značka BattleTech není jen samotná stolní hra. Námět a svět je tak atraktivní, že se velmi brzy prosadil i jinde. K dnešku existuje více než třicet videoher, několik stolních RPG her, jedna dnes již mrtvá karetní hra nebo přes stovku románů a novel z tohoto světa. Sláva této značky byladokonce tak velká, že se původní hra dočkala českého vydání!
Tak jsem se k BattleTech někdy v posledních ročnících základní školy dostal i já. Měl jsem za úkol vybrat si dárek k narozeninám. Ty nejlepší věci se v Ostravě daly sehnat jen v legendárním knihkupectví Geralt pana Pilcha, které tenkrát sídlilo na Stodolní ulici. Vybral jsem si tuto hru snad jen proto, že na obrázku byl robot. :) To odstartovalo dlouhé období čtení opravdu rozsáhlých a komplexních pravidel. Nakonec však došlo i na to hraní.
Rozhodně to byl zážitek, třebaže tenkrát má verze od Altaru neměla vymazlené figurky, ale jen papírové obrázky se stojánky (jednalo se o české vydání čtvrté edice). Přiznám se, že možnou celoživotní lásku překazil jednoduchý fakt – mně bylo kolem třinácti a většinu času jsem trávil počítáním všech možných událostí a jejich kombinací. Bohatost pravidel nám zkrátka zlámala vaz. Na tom všem mě nejvíce mrzí, že v průběhu let má krabice s hrou zmizela…
Pomocí Timber Wolfova hydraulického ramene zasáhla Centuriona, vyvolávajíc ohromující ránu. Obří stroj se zachvěl a naklonil se na stranu. Seraphine neztrácela čas a využila své výhody, útočila znovu a znovu, až Centurion padl na zem.
Zatímco její srdce bušilo divoce a adrenalin pulzoval v jejích žilách, Seraphine si uvědomila, že vyhrála. Přestože byl její zaměřovací systém mimo provoz, dokázala přežít a zvítězit. Z jejího hrdla se ozval vítězný pokřik, který se rozléhal po celém bojišti. Byla to bitva, kterou nikdy nezapomene.
Samotný Battletech můžete hrát ve dvou režimech. Tím prvním je plnotučný A Game of Armored Combat, který se hraje na hexových mapách. Ten se zaměřuje na bitvy několika málo strojů. Za to však důkladně. V plných pravidlech se řeší sebemenší drobnost. Každý mech má řadu vybavení a zbraní, různé povrchy mají vliv na pohyb nebo dohlednost. Každá raketa má svou pravděpodobnost zásahu, každý laser svůj dostřel, a všechno to generuje teplo, které se musí chladit, jinak dojde k selhání. Teploučko vznikne i získaným zásahem. Může vám začít vybuchovat munice. Můžete vyskočit do vzduchu pomocí jump packu. Spadnout z kopce nebo schválně skočit na jiného mecha. Stát se toho může opravdu dost a rozhodně váš čeká hodně házení kostkami a počítání. Navíc musíte počítat s tím, že není nemožné, že nad jednou bitvou strávíte klidně celý den.
Druhým režimem je Alpha Strike, který je blíže klasickým wargamingovým hrám, jako je Warhammer. Díky odlehčeným pravidlům dokáže hráč ukočírovat i větší skupinku mechů. Celá hra je tak svižnější a méně hardcore. Ale i tak nabízí dostatek taktických možností.
Dostupné jsou i propracované kampaně, které můžete klidně začít tím, že si svého vlastního mecha postavíte od základu. Budete chtít lehký stroj, který sice nemá tolik pancéřování a těžkých zbraní, ale bude spoléhat na rychlost a obratnost? Nebo mnohatunové monstrum, které se jen tak vleče po mapě, ale když už vystřelí, stojí to za to? Jak je libo! Právě bohaté možnosti úprav a optimalizací strojů jsou jedním z hlavních důvodů, proč je BattleTech i po letech tak populární, a v zásadě se do původních pravidel nemuselo zasahovat.
Seraphine stále cítila adrenalinový záchvěv vítězství, když její mech náhle zasáhla rána. Červená varovná světla v kokpitu začala blikat a mech byl silou výbuchu odvržen stranou. Stabilizátor byl zničen - Timber Wolf padl k zemi jako obří kovový kolos. Bolest prošla Seraphině tělem, když její tělo naráželo na ovládací prvky v kokpitu. S námahou se ovládla a odemkla vystřelovací sedadlo. Byla vymrštěna z mechu, padala k zemi a sledovala svůj hořící stroj pod sebou.
Zem se třásla výbuchy, ale Seraphine se dokázala dostat na nohy. Byla zraněná, nikoliv zlomená. Vzala si z nouzového balíčku lékárničku a základní zásoby, a zamířila k nejbližší základně. Byla to několikakilometrová cesta plná nebezpečí, ale měla pevnou vůli.
„Přežít," zašeptala si, když viděla kontury základny na horizontu. „Přežít a bojovat znovu." A tak šla dál, srdce plné odhodlání a oči upřené na svůj cíl.
Autoři BattleTechu Jordan Weisman (spoluautor také například stejně kultovního Shadowrunu) a L. Ross Babcock III stvořili vskutku unikátní věc. Který chlapec někdy netoužil po tom, že má obřího robota ježícího se zbraněmi, se kterým se může vydat do bitvy a zašlapávat stromy i domy? Především ale stvořili svět s bohatou historií, plný intrik, válek klanů a hrdinských činů, které se odrážejí v populárních knihách. I samotný herní systém uspokojí jak příležitostné hráče, tak milovníky velmi detailních pravidel a mechanik.
Ikonický je i samotný design bojových mechů. Samotné figurky jsou složené, ale nenabarvené. Nabízí tak dost zábavy u malování. Základní sady obou herních režimů tak můžete rozšířit o desítky nových modelů a postupně rozšiřovat svou armádu. V samotných starter setech najdete kromě prvních modelů a map i zjednodušená pravidla. Pokud zatoužíte po rozšíření hry, stačí si pořídit knihu BattleTech: Total Warfare, ve které najdete plná pravidla (mají přes 300 stran…), nebo řadu dalších příruček, které vás provedou stavbou mecha, přinesou řadu nových scénářů, anebo rozšíří samotný příběh. Velmi dobrou zprávu pro zájemce je fakt, že celý BattleTech není tak nákladnou záležitostí jako jeho konkurenti.
BattleTech toho i dnes nabízí opravdu hodně. Možná ještě více než dříve. Celá značka se vyhnula hrozícímu zapomnění a Catalyst Game Labs rozjeli velmi slušnou podporu.
Seraphine dorazila na základnu vyčerpaná, ale rozhodnutá pokračovat. Její příchod byl přivítán potleskem a uznáním od ostatních MechWarriorů. Její srdce se zaplnilo hrdostí, i když pociťovala smutek ze ztráty svého Timber Wolfa. Pořád cítila v mysli jeho otisk.
Velitel ji odvedl do hangáru a ukázal na obrovskou siluetu stojící v temnotě. Když se světla rozsvítila, Seraphine na okamžik zůstala bez dechu. Stál před ní obří mech, nový a vylepšený model s nápisem „Atlas“. Jeho černé ocelové pláty se leskly a z jeho těla vyzařovala síla a moc.
Seraphine hladila očima jeho robustní konstrukci, přemýšlela o výzvách, které přijdou s ovládáním takového stroje. Ale uprostřed jejího smutku a únavy se objevil nový záblesk naděje.
„Atlas, co?“ řekla nahlas, její hlas byl plný odhodlání. „Tak to bude legrace…“
autor Karel Krajča
