Lesk a bída gamebooků (první část)

Pokud jste někdy přičichli k fantasy nebo sci-fi literatuře, hrám, filmům nebo dokonce k celému fandomu obecně, je pravděpodobné, že jste někdy zaslechli termín „gamebook".

Pokud jste vyrostli v 90. letech, gamebooky byly všude. Mohli jste je spatřit na základní škole, jak spolužáci tajně při hodinách koulejí kostkami pod lavicí a obracejí stránky hlava nehlava. Nejspíš je měl váš kamarád nebo starší bratr a možná byly dokonce nedílnou součástí vašeho raného literárního života.

Pro ty z vás, kteří pojem gamebook jen (ne)slyšeli a nikdy se tohoto úžasného literárního dobrodružství nezúčastnili, jsem připravil sérii článků. Těm současným mladým, nebo ošlehaným hráčům-čtenářům, kteří chtějí zavzpomínat na gamebooky, které odehráli, je seriál věnován také.

Řeknete-li někomu, že sbíráte gamebooky, budete pravděpodobně za podivína. Většinou na vás začnou všichni nechápavě kulit oči a jen hrstka lidí bude vědět, o co běží. Není divu. Gamebooky mají svou slávu za sebou a v dnešní době je pokusů o oživení tohoto zapomenutého fenoménu pomálu. Pokud se k nějakému takovému gamebooku dostanete, věřím, že si dobrodružství užijete úplně stejně, jako v dobách největšího gamebookového rozkvětu.

Každý gamebook je sice trochu jiný, ale jedno mají všechny společné. Jen vy rozhodujete, jaký bude další krok ve vašem příběhu. Vy ovládáte hrdinu a zase jen vy rozhodujete o jeho osudu. Součástí výbavy hráče-čtenáře je kromě gamebooku obvykle tužka s gumou na konci a hrací kostka, ale to už je jen drobnost.

Takto vybaveni, s pomocí očíslovaných odkazů, proplouváte příběhem a s napětím posouváte svůj charakter blíže k vytouženému cíli. Je jen na vás, jak se rozhodnete, zda-li „prozkoumáte podivný zvuk za dveřmi nalevo”, a otočíte na odkaz č. 64, nebo naopak „budete zvuk ignorovat a budete se plížit ve stínu dál chodbou, abyste svou pozici ještě chvíli skryli“, a otočíte na odkaz 155.

Otáčet strany, rozhodovat se, nebo házet kostkou, budete téměř pořád, a postupně se dostanete k finálnímu záporákovi, honosnému pokladu, nebo vaší bezútěšné záhubě. To je celé... To je celý ten vtip, který kupodivu výborně funguje.

Začátky, středy a konce...

V Česku od revoluce vyšla solidní sbírka gamebooků, ale jejich historie sahá poněkud dále. Aristoteles jednou prohlásil, že tradiční příběh má vždy začátek, střed a konec. Příběh v gameboocích má jeden začátek, mnoho středů a několik konců. Literární teoretici nazývají tento typ příběhů „větvení cest vyprávění“. Argentinský vynikající fantasta Jorge Luis Borges si hrál s myšlenkou větvení příběhů v některých svých povídkách už okolo roku 1940.

V roce 1950 americký behaviorální psycholog B. F. Skinner vyvinul tzv. Programované učení, které definuje programovou strukturu učiva v knihách (nebo dnes v počítačích) tak, aby student dokázal sám odpovídat na lehké otázky z učiva vyplývající a tak direktivně určoval směr vlastního učení. V 60. letech 20. století francouzská avantgardní skupina OuLiPo (Ouvroir de Littérature Potentielle, tedy Dílna potenciální literatury) vynalezla to, čemu se říká „stromová literatura“, příběh, který ovlivňuje nezúčastněná osoba – čtenář, divák.

Nicméně úplně prvními průkopníky herního čtení jsou považováni Edward Packard (*1931) a R. A. Montgomery (*1936 – †2014) na konci 70. let minulého století. Packard přišel s nápadem větvení cest příběhů během vyprávění pohádek svým dětem.

„Měl jsem postavu jménem Pete a obvykle jsem dětem popisoval jeho dobrodružství na izolovaném ostrově, kdesi uprostřed oceánu,“ řekl Packard v rozhovoru v roce 1981. „Jednou mi ale došly nápady, a tak jsem se zeptal svých dětí, co by měl Pete udělat.“ Když jeho dcery přišly s různými ději a pokračováními, Packard prostě vymyslel pro každý z nich jiný konec. „Co mě opravdu dostalo? Jaké přirozené nadšení a zalíbení v tom holky našly. A tak jsem si říkal: ’Neměl bych to náhodou sepsat?’”

A Edward Packard příběh samozřejmě sepsal a vydal v roce 1976 s názvem Sugarcane Island s pomocí vydavatelství Vermont Crossroads Press, které vlastnili manželé Constance Cappel a R. A. Montgomery. Nadšen originalitou vyprávění Packardovy knihy, napsal sám Montgomery pokračování s názvem Journey Under the Sea, které se mělo stát druhým dílem v nově vzniklé sérii The Adventures of You.

Bohužel náhlý rozvod přinutil Montgomeryho prodat rodinný podnik a první gamebooková série tak putovala pod vydavatele nového – Bantam Books. Bantam naštěstí s pokračováním souhlasil a Montgomeryho i Packarda najali, aby sepsali další pětici dobrodružství, z nichž první se jmenovalo The Cave of Time.

Oproti všem předpokladům, restartovaná série, nyní přejmenovaná na Choose Your Own Adventure, měla obrovský úspěch. Série vycházela mezi léty 1979 - 1998, zahrnovala více než 184 titulů, a celosvětově bylo prodáno více než 250 milionů výtisků. Packard a Montgomery společně napsali celkem přes 60 titulů.

Americký vs. britský gamebook

Choose Your Own Adventure byla první úspěšná série gamebooků, takových, jako je známe dnes. Tato série definovala styl, který nazýváme “americkým typem (tradicí) gamebooků”, jako protiklad k lehce mladšímu “britskému typu (tradicí) gamebooků”, který se objevil o pár let později.

Americký typ vznikl jako gamebooky pro děti a mládež. Obsahoval široké spektrum žánrů, od westernu přes romanci až ke sci-fi, a používal náhodný “herní” mechanismus přímo zabudovaný do stránek příběhu daným autorem. Hlavní rozdíl by se dal parafrázovat slavnou Einsteinovou větou: “Americký gamebook nehraje v kostky”, neboli k hraní tradičního amerického gamebooku kostky nepotřebujete.

Britský typ gamebooků byl odstartován v roce 1982 již legendárním a v České republice dobře známým titulem The Warlock of Firetop Mountain (Čaroděj z Ohňové Hory) ze série Fighting Fantasy, která začala éru evropského gamebooku. Vydavatel Puffin Books vydal v rámci série celkem 59 knih a to vše mezi léty 1982-1995.

Podobně jako série Choose Your Own Adventure, i Fighting Fantasy bylo dílo dvou autorů – Steve Jackson (*1951) a Ian Livingstone (*1949). Nicméně v tomto případě se dá mluvit o ryzím spoluautorství, protože oba autoři se velice dobře znali (dokonce spolu pár let bydleli) a na sérii i jednotlivých příbězích pracovali současně. V roce 1975 spolu založili známou společnost Games Workshop (která na svět přinesla např. slavný figurkový Warhammer).

Fighting Fantasy také první přišli s regulovaným prvkem náhody v podobě hracích kostek. Jak praví známá anotace jakéhokoliv titulu: “Dvě kostky, tužka a guma je vše, co k tomuto dobrodružství potřebuješ. Ty sám budeš rozhodovat, kterou cestu si vybrat, jaké nebezpečí riskovat a s kterými příšerami se dát do boje.” Gumovat poněkolikáté rozedřenou průvodní listinu bylo peklo a dodnes je dost raritní jakýkoliv původní výtisk, ve kterém není ani čárka.

Americký typ se od toho britského liší také tím, že gamebooky obsahují podstatně rozvinutější pozadí příběhu a volba mnohdy přichází až po několika stranách textu. V britských gameboocích se příběh dělil někdy i do několika stovek krátkých odstavců a volba tak přicházela častěji.

Fighting Fantasy mělo, až na některé výjimky, téměř vždy 400 odkazů, z nichž číslo 1 bylo vždy začátek příběhu a číslo 400 jediným úspěšným koncem. Zbylých 398 odkazů vždy obsahovalo několik konců, většinou ovšem obsahovaly smrt hrdiny, nebo morálně špatné završení příběhu. Fighting Fantasy se ovšem věnovalo žánru pouze v rámci fandomu a příběhy se tak točily pouze kolem sci-fi, fantasy a hororu.

Kromě Fighting Fantasy světem zamávala dospělejší série Lone Wolf (Beaver Books/Berkley, 1984-1998), kterou napsal Joe Dever. Série přinesla jako první kontinuální dobrodružství. Jednotlivé tituly na sebe navazovaly a přinášely tak jeden vskutku dlouhý a ucelený epos, rozdělený do čtyř období podle toho, jak dobře byl hrdina Lone Wolf vycvičen ve svém umění (Kai, Magnakai, Grandmaster Kai, New Order Kai). Celkový výčet titulů se zastavil na čísle 31.

Temný příběh ve fiktivním světě, boj dobra a zla, a spousty morálních rozhodnutí přinesly Lone Wolfovi slávu a dodnes je mnohými (včetně mě) považován za nejlepší gamebookovou sérii vůbec.

Na britských ostrovech se také proslavila sbírka plná bojového umění – The Way of Tiger (Knight Mark Smith/Jamie Thompson, Books/Berkley, 1985-87) nebo Pythonovsko-Artušovská groteska Grailquest od J.H. Brennana (Armada/Dell, 1984-87).

A jak to bylo s gamebooky u nás a jaká je jejich současnost? To se dozvíte v druhé polovině článku.

autor Honza Kohoutek

Seznam dílů: