Praha hororová a tajemná

Asi každý zná úsloví o Praze stověžaté. Ale že je Praha hororová a tajemná, věděli a nastiňovali nejen domácí tvůrci, ale i ti zahraniční. Pro mnohé cizince je Česká republika převážně Praha, protože když už k nám zavítají, dál paty nevytáhnou, případně se o ničem jiném nemluví. To se trochu odráží i v odkazech zahraničních hororů. Praha se v nich v různých podobách a zmínkách objevuje ne vyloženě často, ale vydá to alespoň na krátký článek.

Pražského kněze Jana Válka, kterého kdysi dávno, v dalekém středověku, chtěla katolická církev upálit, ale nějak se jí to nepovedlo, a on se vrátil jako krvežíznivý a pomstychtivý upír, nahání skupina lovců upírů ve westernovém hororu Johna Carpentera Vampires (1998). A Jan Válek je drsný, nemilosrdný a krutý soupeř, který se ukrývá naprosto atmosféricky zahrabán v písku a hlíně (rakve jsou na sklonku tisíciletí zdá se přežitkem) společně se svou kohortou upírských poskoků a své oběti nijak nešetří. Prostě je na kusy porcuje holýma rukama (a to jako fakt!). Tedy od pohledu náležitě démonický, drsný a charismatický sympaťák. Carpenter ve svém příběhu tak trochu kašle na určitá upírská klišé a vytváří si vlastní, vcelku originální, upírskou genezi.

Praha se však do zahraničního hororu dostala již v roce 1891. Tehdy totiž americký spisovatel Francis Marion Crawford vydal okultní hororový román Pražská čarodějka (The Witch of Prague). Celý román se odehrává v Praze a vypráví o čarokrásné čarodějce jménem Únorna, která je schopná nejen svým osobním kouzlem, ale skutečnými čáry, přinutit každého muže, aby se do ní zamiloval. Jednoho dne se však zamiluje Únorna sama do muže, kterému říkají Poutník. Poutník však putuje světem a hledá svou ztracenou lásku Beatrice.

Titulní pražská čarodějka je opravdu číslo. Paktuje se s šíleným trpaslíkem Kyjorkem Arabianem, s nímž v domě vězní stoletého starce v hypnotickém spánku. Pokusy na něm se snaží zastavit stárnutí a objevit trik, jak zůstat věčně mlád. Mimochodem transfuzí krve z mladého člověka.

Poutníka se Únorna snaží zhypnotizovat a vsugerovat mu, že žádná Beatrice neexistuje a jediný, ke komu má obrátit své city, je ona sama. Crawford, který se narodil v Itálii, studoval v Americe a později cestoval po světě, podle informací v dobových periodikách před napsáním románu v Praze nějaký čas pobýval a sbíral pro své budoucí dílo podklady. Román vyšel v překladu do češtiny poprvé v roce 1912, podruhé o 18 let později. Ovšem ještě před svým českým vydáním román v Čechách zaujal. Již v roce 1982 o něm v časopisu Lumír napsali: „Jako román by Pražská čarodějnice naše čtenářstvo asi nezajímala, zakládať se tu vše na hypnotismu a suggestci, ale jsou místa, z kterých vidět, jak cizinec na nás pohlíží a v jakém světle vidí Prahu.“

Vcelku unikátním kouskem je jistě klasické giallo La Corta notte delle bambole di vetro (1971), které se původně jmenovalo Malastrana, natočené v italsko-německo-jugoslávské koprodukci. Vypráví totiž o americkém novináři Gregory Mooreovi, který je bez známek života přijat do pražské nemocnice a lékaři prohlášen za mrtvého. Moore však mrtvý není, upadl jen do kataleptického stavu a během čekání na pitvu si retrospektivně vybavuje události poslední noci a dobírá se k odpovědím na několik základních otázek, jako například kam zmizela jeho přítelkyně nebo kdo a proč ho chce zabít.

V závoji žánrových postupů a „nezbytností“ (nahota, vraždy dívek) se divák dočká nejen pohledu na Prahu a její zákoutí ale taky dobového, byť lehce přehnaného, vykreslení atmosféry socialistického Československa své doby. Kromě počítání pražských reálií a pamětihodností může divák vyslechnout hudbu Ennio Morriconeho nebo zhlédnout pozdější bondgirl Barbaru Bach.

Na Prahu a odkazy na Česko narazíme dokonce v seriálu Buffy the Vampire Slayer (1997) a v nejednom díle. Ve druhém díle třetí řady, nazvaném School Hard se upíři Spike a Drusilla baví o Praze. Drusilla si stýská, že jí Praha chybí, Spike jí připomíná, že tam, díky hloupému davu, málem zemřela. Buffy však nestraní čistě jen Praze. V páté sérii mniši hlídající klíč mluví hojně a zřetelně česky. V sedmém díle sedmé série nazvaném Conversations with Dead People připomíná bývalý spolužák Holden Buffy, že jí kdysi dal opsat seminární práci na téma Václav Havel (poplatek za užití jména neuhrazen). V originále vysloveno Vaklaf Ável.

A důležitá rada na závěr. V Praze neradno okrádat staletí mrtvé nebožtíky. Ani když je po Mnichovu a obsazení Prahy nacisty je na spadnutí. Zjistí to hlavní hrdina povídky prakticky neznámého autora Stephena Gregora, který si z loupežné návštěvy Prahy přiveze starý a drahý suvenýr. Protože pak vás navštíví Pán z Prahy. Nemilá návštěva. Zcela klasická anglická strašidelná povídka se původně objevila v jednom anglickém poválečném magazínu a je to technicky jediná existenční informace nejen o autorovi, ale taky o povídce samotné. V českém překladu se pak povídka objevila v antologii Jana Zábrany Lupiči mrtvol.

Jak vidno, Praha má své neocenitelné kouzlo. A to jsme jistě nevyčerpali všechny možné podoby jejího přispění zahraničnímu hororu. Sjíždí se do ní nejen zamilovaní studenti (Der Student von Prag), ale i krvežízniví upíři (Blade II). Čarodějnice, oběti i vrazi. Stěny jejích domů jsou nasáklé staletými temnými legendami, strašidelné odkazy z knih sledují vaše kroky v nejedné uličce. Člověk aby se bál to město navštívit.

autor Honza Vojtíšek

článek vyšel původně v nezávislém hororovém časopise Howard