Recenze knihy Chlípná chapadla aneb Červená knihovna hadr!

Carlton Mellick III píše příběhy pro milovníky fantastiky a bizáru. Pokud ti něco říkají tituly: Lidožrouti z Lízátkova, Orgie v chomoutu, Strašidelná vagína, Zbouchnul jsem Satanovu dceru… tak tušíš, co za šílenou jízdu mě čekalo.

Po přečtení anotace jsem nabyla dojem, že mě čeká další příběh z mafiánského prostředí, kdy se něco pokazí a dojde k nečekanému splynutí duší, kdy bude vše zakončeno střelbou a klasickým „žili spolu šťastně až na věky“. Více jsem se nemohla splést…

„Kdekdo tvrdí, že schopnost měnit pohlaví by velice uvítal, ale když se tento proces vymkne kontrole, není to vůbec žádná legrace.“

Chlípná chapadla začínají poměrně klidně. Zjistila jsem, že se příběh odehrává v tom mafií nejvíce prolezlém městě a hrdinou celého příběhu bude nejroztomilejší vílák Eliot, jehož vášní jsou tetování od chapadlačky Oony.

Autor mě nenechal čekat a brzy jsem byla zasypaná jednou akční, krvavou, brutální, předimenzovanou scénou za druhou. O pomyslných pauzách jsem byla „odměněna“ velmi nevšedními sexuálními scénami (oproti tomu je 50 odstínů šedi totální pohádka pro děti). Jednalo se vždy o tak šílené momenty, že jsem si mnohem více užívala jinou rovinu příběhu, v níž se autor zaměřil na nepříjemné neduhy, které trápí i dnešní společnost (např. obchod s bílým masem, drogy, sexuální zneužití atd.).

„Chapadlatka s patnácticentimetrovými drápy a bezmála třímetrovými chapadly není typ bytosti, kterou bys chtěl/a mít za protivníka.“

Když se zpětně zamýšlím nad knihou, tak mě u čtení nedržel samotný příběh, který měl solidní počet logických děr, ale vnitřní svět a myšlenky Eliota. Právě křehkost a zlomenost tohoto drobného víláka byla tím důvodem, proč jsem přečetla knihu na jeden zátah. Chtěla jsem vědět, jak to s ním dopadne.

Shrnuto, podtrženo… Pokud miluješ béčkové příběhy, kdy ti bude trapně za samotného autora (a budeš si klást otázky, jestli je v pohodě a není úplný magor), pak je to čtení pro tebe. Já si od tohoto žánru musím dát na nějakou dobu pauzu, protože tohle budu ještě dlouho rozdýchávat… 😊

Chceš se o žánru bizzaro fiction dozvědět více? Přečti si tento článek.

autor Adéla Tomanovicsová