Recenze knihy Hrdinové umírají - Tarantino a fantasy
Úvodem bych vám rád položil následující otázku: Co od knihy očekáváte? Heroickou baladu? Milostný příběh nebo situace, v nichž hlavní hrdina musí najít cestu z propasti podrazů a zákeřných intrik? Možná hledáte něco, co vám při četbě vlije trochu adrenalinu do žil. Další podstatná otázka je, jste spíš na sci-fi nebo fantasy? V tomto případě nemusíte nijak zvlášť přemýšlet nebo rozvažovat. Matthew W. Stover totiž ve své knize Hrdinové umírají nabízí tohle všechno a ještě o mnoho víc.
Představte si svět budoucnosti. Futuristickou Zemi, která ovšem jako kdyby vypadla z orwellovského románu. Nekompromisní kastovní společnost, v níž lidé nejnižších vrstev pracují od rána do večera, jen aby uživili sebe a své rodiny a prominentní společenské třídy, jejichž příslušníci se topí v penězích a luxusu. Celý svět je v tomto univerzu globálně sjednocen a politika se tak až příliš podobá autoritářství, ne-li dokonce totalitě.
Nacházíme se v technicky velmi vyspělé době. Klasický futuristický koncept létajících aut spolu s kybernetikou dovedenou k dokonalosti. Je tady ale jeden konkrétní vynález, který v našem příběhu dostává zásadní význam. Takzvané sim křeslo, díky němuž mohou lidé sledovat v pohodlí svých domovů pořady, jež jim přináší korporace představená čtenáři jako Studio. Jak se to liší od běžné televize? Diváci prožívají děj vysílaných pořadů očima některého z protagonistů. Nedá se ale hovořit o klasickém VR. Herci, kteří hlavní postavy v těchto přenosech ztvárňují, totiž vlastně vůbec herci nejsou. Jejich vědomí je do dané reality kompletně přeneseno včetně všech smyslů a vjemů. Rozličné vůně a zápachy, chutě, ale i bolest pociťují ve stejné míře, jako kdyby v dané realitě skutečně byli osobně. Pokud během relace jejich postava zemře, zemřou také jejich těla na Zemi.
Právě herec Hari Michaelson, známý jako Caine, je naším protagonistou. Zničený odcizením od své ženy a kolegyně Shanny, která vystupuje pod pseudonymem Pallas Ril a pod neustálým tlakem ze strany Studia to vypadá, že se Harimu jeho život doslova sype pod rukama. Navíc nedokáže zpřetrhat jakési mentální propojení se svou postavou Cainem – nelítostným zabijákem z fantasy říše, Mimosvěta.
Michaelson si zrovna „užívá“ několikaměsíční přestávku mezi jednotlivými dobrodružstvími. Najednou se ale objevuje nečekaný problém a jeho milovaná Shanna – Pallas se ocitla ve smrtelném nebezpečí. Díky své snaze pomoci prostému lidu lidské říše Ankhany se dostane do hledáčku mocného císaře Ma´elKotha, který se snaží upevnit svou moc a přinést do Ankhany novou éru. Je tedy právě na Harim, nebo spíše na Caineovi, aby se pokusil přivést ji z Mimosvěta zpět. Živou a zdravou. Musí ale čelit mnoha nebezpečím a nástrahám, které na něj při tomto úkolu čekají.
Kniha samotná je docela obsáhlá. Upřímně mě rozsah přes šest set stran docela polekal. Nepomohlo ani to, že stručná charakteristika zmiňovala kombinaci fantasy a cyberpunku. Upřímně jsem v prvních chvílích jenom čekal, kdy se objeví zaklínač s automatickou puškou. S čistým srdcem ale můžu říct, že po prvních několika kapitolách jsem doslova hltal každé slovo.
Stoverův styl psaní je neobyčejně chytlavý, a to ať už se jedná o popis krvavé bitky nebo jen o popis prázdné ulice. Propracovanost příběhů jednotlivých postav i jejich osobnost jsou dalším faktorem, který čtenáře zaručeně vtáhne do děje. Ačkoli by se mohlo zdát, že se jedná o klasickou zápletku boje dobra se zlem, jednotlivé části vás donutí zamýšlet se nad relativitou obou těchto pojmů.
Zároveň se nesoustředíme pouze na jednu dějovou linii. Jak již bylo zmíněno, čtenář se pravidelně vrací z Mimosvěta zpět na Zemi a naopak. Na pořádnou dávku adrenalinu v obou těchto světech. Příběh se sice točí kolem postavy Cainea, autor ovšem nestaví ostatní postavy na vedlejší kolej. Dá se v podstatě říct, že se v určité chvíli přenesete do děje očima téměř všech vedlejších protagonistů i antagonistů. Právě to pomůže čtenáři lépe pochopit jejich motivaci i způsob uvažování.
Je pravdou, že mnohým jako mně chvíli trvalo, než se naladili na autorovu vlnovou délku. Právě střídání perspektivy supermoderní civilizace a klasického fantasy prostředí může ze začátku sem tam působit trochu problém. Nebude to ale trvat příliš dlouho a čtenář se tomuto systému dokonale přizpůsobí.
Ačkoli záměrem většiny recenzí je pochopitelně vnuknout jejímu čtenáři názor recenzenta, můžu bez jakéhokoli zaujetí prohlásit, pokud vás lákají propracované knižní tituly, ve kterých se nešetří akcí ani hlubokými myšlenkami, že je kniha Hrdinové umírají určitě kusem, který by ve vaší knihovně neměl chybět.
autor Kryštof Halfar
