Recenze knihy Pád Númenoru - dějepis po středozemsku
Dostat do ruky „novou“ knihu J. R. R. Tolkiena je událost, která se nestává každý den. Středozem se mnou byla od dětství, přivedla mě k fantastice a svým způsobem pomohla k tomu, čím se dnes živím. U mě to dávno na základní škole začalo (překvapivě) Silmarillionem. Přiznávám, nebyl to lehký začátek, vůbec jsem netušil, do čeho jdu, ale přelouskal jsem ho a zamiloval se.
Tolkien, filolog a milovník mytologie a folklóru, si pořád něco psal a vymýšlel umělé jazyky. Na začátku byly jednoduché příběhy pro děti. Z jednoho z nich se stal Hobit, který na naléhaní jeho bývalého studenta vyšel knižně. Jeho popularita překvapila mnohé a fanoušci se dožadovali pokračování. Trvalo to téměř deset let a dalo by se říct, že se Tolkienovi původní prostý příběh lehce vymkl z rukou. Vznikl Pán prstenů, dílo opakovaně vyhlašované jako nejvýznamnější kniha 20. století.
Jenže Tolkien chtěl zajít ještě dál. Průběžně tvořil rozsáhlou historii a mytologii Středozemě. Chtěl rozvinout to, co bylo v příběhu o Prstenu jen v náznacích. Chtěl, aby jeho postavy, místa, každý šutr v trávě, měly své pevné místo v dějinách. Byla to posedlost. Text bobtnal a měnil se. Ale vydání se dočkal až po Tolkienově smrti díky neúnavné práci jeho syna Christophera. A ještě mnoho zbylo, co se do Silmarillionu nevlezlo. Dočkali jsme se tak Nedokončených příběhů, Húrinových dětí, Berena and Lúthien (česky koncem roku 2023) nebo vskutku rozsáhlé „encyklopedie“ The History of Middle-earth (dvanácti svazkový opus, který v češtině nevyšel a kdoví, jestli bude někdo, kdo by měl tolik odvahy, aby se do něj pustil).
Ale teď jsme se konečně dočkali české verze příběhu o ostrově Númenor, domově mocných lidských pánů – dědicích Gondoru, a o nenápadném chlapíkovi, kterému všichni říkají Chodec a ze kterého se pak stane Aragorn, král Gondoru.
Pád Númenoru je příběhem z druhého věku Středozemě. Temný pán Melkor (Morgoth) byl poražen, lidé jako odměnu za svou oběť získají od bohů ostrov Númenor, kde může jejich rod vzkvétat, pokud dodrží několik jednoduchý pravidel – nesnažit se dostat na západ, do zaslíbené země Valinor, domova původních elfů a Valar. Ve Středozemi panuje opět po čase mír a vypadá to, že je z nejhoršího se venku. Jenže na scénu přichází Morgothův původní služebník Sauron.
Sauron se z počátku tváří jako neviňátko. Putuje Středozemí jako krásný a moudrý muž, který kolem sebe rozdává úsměvy a moudrost. Snaží se obalamutit elfy, učí je novým věcem, společně vyrobí řadu kouzelných prstenů, ale v pozadí intrikuje a kuje plány. Nakonec vyrobí Jeden prsten, nejmocnější kousek, který ovládá všechny ostatní prsteny a jejich nositele. Když je jeho plán elfy prohlédnut, zaměří se na lidi. Tato menší rasa toužící po slávě a nesmrtelnosti se zdá jako jednodušší sousto.
Pád Númenoru není ucelený příběh. Není to román v pravém slova smyslu. Je to spíš kronika, seznam chronologicky uspořádaných událostí a dat. Něco je jen zběžně načrtnuto, jinde je příběhů více a celé to působí dojmem učebnice dějepisu. Tu je text rozšířen o výňatek z Pána prstenů, jinde zase o kus Tolkienova dopisu a podobně. Jak asi vypadá taková Tolkienova pozůstalost? Vždycky jsem si ji představoval jako vekou krabici s papírky a listy, na kterých jsou útržky příběhů, nápady, různé verze textů a poznámky na ubrouscích. Jaké to asi je u takové krabice stát s vědomím, že to musím projít a pokusit se z toho všeho udělat knihu…
Inu, jde to. Ale musíte počítat s tím, že výsledkem rozhodně nebude kniha po každého. Není to klasická próza se začátkem a koncem. Chvílemi si připadáte jako při slohovém cvičení ve škole. Před očima vám probíhají dějiny, střídají se postavy, letí tisíce let. Často zalitujete, že některá událost není více rozepsaná a opět toužíte podívat se za roh a vidět všechno to, co je jen letmo zmíněno. Ale říkám si, že to je v podstatě kouzlo Tolkienova světa. Jak řekl Gandalf v Morii: „V hlubinách světa jsou starší a ohavnější věci než skřeti.“ Stačí jen náznak a vám už se v hlavě tvoří představy. Tohle Tolkien uměl náramně.
Takže co s tím Númenorem? Vyplatí se? Pokud jste fanouškem Středozemě a toužíte opět zahlédnout její břehy a dozvědět se zase něco z její rozsáhlé historie, divím se, že už knihu nemáte doma. Pokud ale hledáte ucelený fantasy příběh, odejdete s prázdnou a asi by bylo lepší se porozhlédnout jinde. Pád Númenoru rozhodně není čtení pro každého. Já patřím do první skupiny, takže jsem si čtení náramně užil.
autor Karel Krajča
