Recenze Rónin 47 – první setkání Bunny s gamebookem

Znáš gamebooky? Já o nich sice slyšela, ale ještě jsem se osobně s žádným nesetkala. To ovšem napravilo imago a jejich spřátelené nakladatelství Mytago, když mi poskytli k recenzi gamebook Rónin 47.

Gamebooky jsou interaktivní knihy, které v poslední době zažívají i na českém trhu obrovský boom. Není se vlastně čemu divit, jelikož kombinují spoustu prvků, ve kterých si každý najde to své. Hráč v nich rozhoduje o dalším postupu v příběhu, je zde tvorba postavy, zajímavý a poutavý příběh, různé logické úlohy… Žádná hra navíc nikdy nebude stejná, jelikož se zde také hodně hraje s prvkem náhody.

Rónin 47 od britského autora Jonathana Greena je na českém trhu novým přírůstkem. Na první dobrou mě titul příliš nezaujal obálkou, protože patřím mezi čtenáře, kteří soudí knihu právě na jejím základě, ale to by byla obrovská chyba, kdybych titul nezkusila. Jedná se totiž o poutavou směsici japonské kultury, sci-fi prvků a akce ve stylu samurajských příběhů. Jednoduše řečeno je to 47 róninů ve světě Strážců vesmíru (Power Rangers).

Příběh a svět

Rónin 47 tě zavede do daleké budoucnosti, přesněji do roku 2121. Téma je navíc i dystopické, jelikož se nacházíme ve světě, který v podstatě zničila apokalypsa. V tomto světě se rozšířila lidmi vytvořená Sloučenina K, která měla původně pomoci obnovit zničenou přírodu, místo toho však jejím vlivem začali tvorové mutovat. Japonsko musí vytvořit Strážce, kdy samurajové s pomocí obřích mecha robotů dokáží příšery udolat. O stejný způsob se snaží i zbytek světa, ovšem pro některé už je moc pozdě…

Ujmeš se role Óišiho, třídy Samuraj, vůdce jednotky Fénix. A pak už je vše na tobě.

Svět kombinuje tradiční prvky japonské kultury s futuristickými motivy. Samurajské hodnoty a jejich vybavení zde stojí v kontrastu s moderními technologiemi. Povedlo se vytvořit zajímavý svět, kde se prolíná tradice s dalekou budoucností, což knize dodává jedinečnou atmosféru.

Mechanika a interaktivita

Hlavním tahákem, který je pro čtenáře velmi atraktivním prvkem a přináší něco nového, je možnost volby a hlavně dopad jednotlivých rozhodnutí na vývoj příběhu. Rónin 47 nabízí množství cest, které ovlivňují nejen to, jakým směrem se příběh ubírá, ale taky jaké zbraně a dovednosti může hráč získat. To napomáhá znovuhratelnosti, protože každé rozhodnutí může vést k jinému konci nebo ke zcela odlišné dějové linii. Občas to může být pravda trošku frustrující, jelikož špatné rozhodnutí tě může vrátit o několik kroků vzad, nebo hůř – skončí smrtí tvé postavy.

Moje dobrodružství skončilo smrtí hned sedmkrát.

Pokud jsi na tomto poli nováčkem, vůbec se nemusíš stresovat, jelikož kniha tě úvodem provede. Řekne, co budeš k příběhu potřebovat, jak si postavu vytvořit a jak bojovat. Nejedná se o nic složitého a hráč si může udělat poznámky, aby se k úvodu nemusel vracet, než si určité prvky osvojí. Jestliže si nechceš knihu zničit a psát do ní, můžeš si vytisknout vlastní materiály, které nalezneš na webových stránkách imago a nebo si jednoduše budeš vše psát vedle na čistý list papíru.

Mechaniky boje a systém dovedností jsou relativně jednoduché, ale efektivní a zábavné. Hráč si na začátku hry vybere základní vlastnosti své postavy a podle toho se odvíjejí jeho šance na úspěch v různých situacích. Bojový systém je postaven na klasických hodech kostkou (nebo výběru karty), kde se střetávají statistiky hráče a protivníka. Postupem hry se samozřejmě dovednosti různě mění, což byla moje nejoblíbenější část, taková moje odměna za správná rozhodnutí.

Interaktivita knihy není omezena jen na boj a volbu cesty. Rónin 47 nabízí i několik hádanek, které je třeba vyřešit, což přispívá k variabilitě a obohacení herního zážitku. Tohle se přiznám, že nepatřilo mezi moje oblíbené části, jelikož logické úkoly rozhodně nejsou moje silná stránka.

Styl psaní a zpracování

Pro Jonathana Greena nebyl Ronin 47 jeho prvním gamebookem a na svém kontě již několik titulů má. To jistě ocení zkušenější hráči. Styl vyprávění je čtivý a dynamický. Každá scéna je dostatečně živá na to, aby udržela pozornost čtenáře. Nejsou zde žádné zdlouhavé popisy, autor umí dobře budovat napětí a zvládá zachytit jak dynamiku boje, tak klidnější okamžiky.

Kniha je kvalitně zpracovaná i po vizuální stránce. Obálka a ilustrace sice nejsou úplně můj styl, ale k tématu se hodí a přispívají ke správnému budování atmosféry. Nakladatelství Mytago odvedlo velmi dobrou práci při lokalizaci knihy do češtiny, překlad je přirozený a líbí se mi taky, jak si poradili s překladem japonských názvů.

Silné stránky a slabiny

Mezi hlavní přednosti tohoto gamebooku patří zajímavě vystavěný svět, který nabízí kombinaci různých prvků. Možnost volby a vliv rozhodnutí na vývoj příběhu činí knihu znovuhratelnou a zaručí, že dvě hry nikdy nebudou stejné.

Slabou stránkou poté mohou být předem dané příběhové větve. I když má hráč pocit, že dostal v příběhu naprostou volnost, některé události jsou předem dané a nemají alternativní řešení. Občas se proto stane, že se hráč začne točit v jednom velkém kruhu. To může trochu ubrat na zábavě, jelikož některé okamžiky prostě neobejdeš, ačkoliv se zuby nehty snažíš. A že já se snažila… 🙂

Celkové dojmy na závěr

Rónin 47 od Jonathana Greena je povedeným gamebookem, který přináší zajímavou kombinaci samurajské cti a futuristického světa. Jsem moc ráda, že zrovna on mi mohl otevřít dveře do tohoto světa. Přestože může mít pár nedostatků, nabízí kvalitní zábavu a atmosféru, kterou prostě chceš prožít. Titul určitě ocení i milovníci japonské kultury. Přinese několik hodin zábavy a zároveň dá hráči možnost zamyslet se nad otázkou cti a povinnosti vůči svým závazkům. Nemohu soudit v rovině zkušeného hráče, jakožto začátečník však hodnotím pozitivně.

Velkým překvapením je pak taky příloha na konci, která obsahuje spoustu zajímavých textů z japonské kultury. Autor sám upozorňuje na spoilery, takže závěr si nechej až jako odměnu za úspěšné, či neúspěšné, splnění své cesty.

Autorka „Bunny“ Dominika Mátyásiová