Rozhovor s výrobcem luků Petrem Skácelem

Na lukostřelbě bylo pro mnohé fanoušky historie, fantasy a LARPu vždy něco, co je přitahovalo. Možná, že je to elegance a mistrovství, se kterým lučištník svou zbraň ovládá. Možná nás k lukostřelbě přitahuje čas a značné úsilí, které střelec musí vynaložit, aby dokázal cíl přesně trefit na dlouhou vzdálenost. Faktem ovšem zůstává, že lučištník by nebyl lučištníkem bez dobrého a spolehlivého luku. Jak se taková zbraň vyrábí a kde se naučit s ní zacházet prozradil v tomto krátkém rozhovoru zkušený výrobce tradičních luků, Petr Skácel.

Jak dlouho se výrobou luků zabýváte?

Popravdě je to už opravdu dlouho. Luky vyrábím minimálně 15 let, a když se nad tím zamyslím, možná dokonce ještě dýl.

Jaká byla Vaše motivace, nebo přesněji, co Vás k tomu dovedlo?

Hledal jsem nějakou volnočasovou aktivitu a začínal jsem tady v klubu (Lukostřelba Olomouc) jako hobby střelec. Pak jsem se stal trenérem lukostřelby, a nakonec to došlo tak daleko, že jsem začal luky sám vyrábět. Nebyl to původně můj cíl, spíš jsem k tomu přes tu lukostřelbu postupně došel.

Co pro Vás výroba luků znamená, berete to spíš jako povolání, nebo jako koníček?

Upřímně, je to pro mě především hobby. Nesnažím se pro svoje zboží hledat zákazníky přes nějakou cílenou reklamu. Lidé se k mým výrobkům dostanou většinou díky doporučení. Také na svých stránkách přímo uvádím, že nejsem klasický výrobce, který udělá víc stejných luků najednou, prodá je a potom celý vzorec opakuje. Je to spíš taková zábava s určitým finančním benefitem. Fakt, že nejsem omezený poptávkou, pro mě dělá lukařinu krásnou.

Jedná se tedy ve Vašem případě o věrné repliky historických luků, nebo se necháváte unášet fantazií? Máte případně nějaký oblíbený typ luku, ze kterého vycházíte nejčastěji?

Netvrdím, že se jedná o vyloženě historické repliky, ale snažím se k nim přiblížit například tím, že jsou moje luky celodřevěné, z jednoho kusu dřeva. Po stránce konstrukční a designové určitě jednotný mustr nemám. Při konstrukci luku je totiž hlavní přizpůsobit se materiálu. Ne z každého dřeva lze vyrobit ten klasický oválný profil, který je typický například pro evropský středověk. Právě proto tvrdím, že se nejedná o repliky, že spíš vyrábím dřevěné funkční luky. I když mě historie zajímá, není to pro mě hlavní kriterium při výrobě.

A konečně, co do konstrukce samotné, jak náročná taková výroba je?

Jak praví historické prameny, stačí k tomu kus klacku a pazourek. V dnešní době jsou nástroje pochopitelně trochu jiné, ale dřevěný luk jde v zásadě vyrobit jen s nožem, tak jak je to k vidění v mnoha bushcraftových videích. Když ale chcete udělat skutečně kvalitní luk, musíte to řemeslo dohnat opravdu do krajnosti. Potřebujete, aby byl váš luk funkční a zároveň se po prvních několika výstřelech nezničil. Rozdíl je pochopitelně v tom, jestli si vyrobíte ručně jen jeden luk, nebo jestli se tomu začnete věnovat víc. Uspokojivé výsledky se ale dostaví spíš v tom druhém případě.

Co je asi nejtěžší, nebo nejsložitější část celé výroby?

Najít dobré dřevo. Když se vám podaří dobré dřevo najít, ale také uchovat, než s výrobou začnete, máte polovinu úspěchu zaručenou. Proces schnutí není úplně krátký a může se stát cokoli. Když ale máte k dispozici kvalitní připravené dřevo, nejde toho moc pokazit.

Jaké dřevo byste ze zkušenosti doporučil?

Upřímně se mi to nechce příliš říkat, ale pravda je, že většina lukařů by doporučila tis. Já osobně jsem z něj vyrobil jen asi tři nebo čtyři luky, protože se u nás jedná o chráněný strom, to za prvé, a za druhé sháním většinou materiál například z výkosu zahrad a podobně. Jednoduše je ale pro luk vhodné jakékoli tvrdé dřevo, se kterým se dá pracovat. Duši nakonec dokáže luku vdechnout jen výrobce.

Něco pro komunitu larperů. Doporučil byste své luky na LARP akce?

Za mě určitě ne. Upřímně, sice neznám omezení pro LARP, ale znám omezení pro historické rekonstrukce bitev a předpokládám, že to bude zhruba podobné, ne-li naprosto stejné. Na takových rekonstrukcích jste omezený maximální libráží, to znamená, jakou silou takový luk dokáže vystřelit. Předpokládám, že obdobný systém omezení funguje i u LARPu. Jestli se tady bavíme o zhruba 25 až 30 librách, jak očekávám, bude ten luk tenký jako tužka. Lepší věc, co se může stát je, že vám ho někdo jednoduše zlomí. Horší varianta by byla, když na vás někdo v LARPu útočí měkčeným mečem, zapomenete na to, že v ruce držíte ten úzký klacek s ostrými konci, a zranění je na světě. Uznávám ale, že na LARP můžu mít zkreslený názor, jednoduše proto že jej znám jen okrajově.

Mimo výrobu luků samotných také učíte lukostřelbu v Olomouci. Jaké aktivity s klubem provozujete?

Náš lukostřelecký klub je členem lukostřeleckého svazu, a naším primárním zaměřením je klasicky sportovní lukostřelba. Mimo ni ale pořádáme také akce pro veřejnost, nabízíme mobilní střelnici na různé akce a poslední dva roky se zájemci o akčnější formu lukostřelby mohou vyřádit v naší archery aréně. Poslední atrakce je souboj dvou týmů, a dá se říct, že má k LARPu docela blízko. Používají i podobná bezpečnostní opatření, například pěnové hlavice na šípy.

Střílíte tedy raději z luku sportovního, nebo z dřevěného?

To je docela záludná otázka. V těch lucích je obrovský rozdíl, i když způsob použití je v podstatě stejný. Pokud se ptáte, zda bych raději střílel z luku moderního nebo dřevěného, můžu odpovědět nejlépe tak, že jako trenér se věnuji hlavně lukostřelbě sportovní, ale lukostřelba historická… to jsou její kořeny. Tím že mám blízko ke dřevu, tak mě historická lukostřelba samozřejmě baví. Když si ale jdu zastřílet, vezmu raději luk sportovní, protože je přeci jen o dost přesnější.

Ať už bych se chtěl věnovat lukostřelbě sportovní, historické, nebo larpové, jak nejlépe začít?

Určitě se to musí nejdřív někde vyzkoušet. V republice je lukostřeleckých klubů poměrně dostatek a nějaký ve své blízkosti najdete snad vždycky. Jestli si to hledání chcete trochu usnadnit, stačí najít nejbližší kluby v okolí, kam si můžete jít zastřílet na stránkách České lukostřelecké asociace. Pak už se stačí jen rozhodnout, jestli půjdete cestou sportovní, historické, larpové, nebo jiné lukostřelby.

autor Kryštof Halfar