Steampunk - životní styl s vůní páry

Steampunk jako slovo je složenina ze dvou anglických slov, kde steam znamená pára nebo parní a odkazuje na dobu průmyslové revoluce na konci 19. století. Druhou polovinou slova je punk. Punk do češtiny nepřeložíme, ale nejspíš všichni víme, o co jde. Je to rebelie a vybočení z normálu, v našem případě tedy vybočení z normálu daného 19. stoletím.

Steampunk je styl, který do viktoriánské doby zasazuje současná i dosud neexistující technická zařízení, která jsou poháněna parou nebo mechanicky, tedy technologiemi užívanými v 19. století. Podle různých výkladů může jít o alternativní 19. století, alternativní viktoriánskou budoucnost, pouhé představy Viktoriánů o budoucnosti anebo viktoriánské sci-fi. Je jen na vás, která definice bude vašemu srdci nejbližší.

Steampunk vznikl na přelomu 70. a 80. let jako literární žánr, později se rozšířil i do kinematografie, designu i ostatních oblastí.

Jak se pozná Steampunk?

Za průmyslové revoluce byly stroje poháněny mechanicky nebo parou, proto jsou hlavními atributy steampunku různé stroje a strojky, ozubená kola, hodiny, trubky a měřáky, ale také parní lokomotivy, vzducholodě nebo ponorky.

Asi nejznámějším poznávacím znakem steampunku jsou svářečské brýle, nejčastěji umístěné na klobouku. Proč na klobouku? Přece abyste je nemuseli hledat, kdyby se vám porouchala vzducholoď.

Oblečení a doplňky

Steampunk je dobou vlády královny Viktorie a z této doby vycházíme, i pokud jde o oblečení. Viktoriánské odívání pánů – to jsou kabáty, vesty, cylindry a vycházkové hole. U dam jsou to korzety, dlouhé sukně, vysoké šněrovací boty, rukavičky, kloboučky a paraplíčka. Ale protože se tímto obdobím jen inspirujeme, bereme si z něho to, co se nám líbí a co nám vyhovuje. Vhodný kabát má málokdo, a proto muži většinou vystačí s vestou a kloboukem. Dámy nosí korzety, které ovšem neskrývají pod oděvem, ale hrdě je nosí navrch. Kloboučky sluší snad každé z nás a dlouhé sukně, byť často vyhrnuté, aby dáma ukázala své krásné nohy, jsou téměř samozřejmostí.

Hlavní barvou steampunku je hnědá. Žertem se dokonce říká, že steampunk vznikl, když gotici objevili hnědou. Jenomže hnědá není příliš oblíbenou barvou a v konfekci vhodný kousek v této barvě téměř nenajdete. A pokud si nechcete všechno oblečení šít sami, dojdete k černé. Většinu steampunkerů tedy nejčastěji uvidíte v hnědém nebo v černém oblečení. Najde se ovšem i pár rebelů, kteří se oblékají do jasných barev jako je červená, modrá nebo zelená.

Oblečení se doplňuje drobnými steampunkovými proprietami. A hlavně svářečskými brýlemi, tzv. goggles. Brýle se nosí na klobouku nebo rovnou na hlavě. Zde ale do hry opět vstupuje punk a to znamená, že nic není striktně dáno a je na každém, jak se se svým kostýmem v rámci daných atributů popere. Brýle tedy nejsou podmínkou.

Některé dámy se téměř neliší od pravých viktoriánských dam. Muž, který se necítí být gentlemanem, neshání cylindr a dá přednost kostýmu mechanika. Ti náročnější si vyrábějí větší kousky, jako jsou mechanické ruce nebo více či méně funkční stroje určené k nošení na zádech.

Steampunk literární

Steampunk byl od počátku vesměs literárně zaměřený a jeho expanzi do ostatních oblastí zájmu můžeme přisuzovat jak fantastickým představám kreativních umělců, tak vizuální líbivosti nebo příběhové promyšlenosti.

V roce 2011 vyšla v zahraničí kniha Steampunk Bible, jejíž editoři Jeff Vandermeer a S. J. Chambers si dali za cíl předložit široké veřejnosti současnou steampunkovou vizi. Kromě odkazů na slavné autory 19. století se zde mohli čtenáři setkat i s moderním využitím tohoto hnutí ve filmech, módě či umění. Kniha byla nominována na cenu Hugo za nejlepší sci-fi literaturu faktu a dodnes patří mezi nejucelenější díla, která slouží jako všeobecný přehled i mainstreamovým zájemcům.

Trh nabízí také mnoho titulů pro děti. Oblibě se těší i díla P. Pullmana – série Jeho temné esence, Kniha prachu nebo Sally Lockhartová. První zmíněné dílo se dočkalo jak filmového, tak seriálového zpracování. Filmu se dočkalo také dílo P. Reeva – Smrtelné stroje ze série Kroniky hladového města, kde se rovněž prolíná více vlivů než jen steampunk. Nelze nezmínit též populární sérii Pekelné Stroje od Cassandry Clare. V nepřeberném množství autorů pro děti a mládež můžeme zmínit i významnou zahraniční steampunkovou osobnost Gail Carriger a její Trochu jiný penzionát. Velmi zdařilou hříčkou kombinující v sobě mnoho literárních prvků s velkou porcí nadsázky a humoru je Řada nešťastných příhod Lemony Snicketa. Steampunk ve fantasy hávu najdete třeba v knize Děti víl Stefana Bachmana.

Co se týče komiksové tvorby, od roku 2018 vydává nakladatelství Argo nejslavnější steampunkovou hrdinku - Lady Mechaniku. Neméně známá je Moorova Liga výjimečných. Zároveň se objevují steampunkové komiksy i v produkci nakladatelství Crew, z nichž nejoceňovanějším titulem poslední doby je pravděpodobně Netvora. Za zmínku stojí také mezi jinými série Grandville Briana Talbota, která uspokojí jak fanoušky dobrodružné literatury, tak milovníky detektivek ve stylu Sherlocka Holmese.

Když se řekne steampunk

Název "steampunk" použil K. W. Jeter v dopise pro časopis Locus, kde jím označil svou knihu Morlock Night (dle názvu lze tušit inspiraci dílem Stroj času od H. G. Wellse), knihy J. P. Blaylocka (Homunculus, Lord Kelvin's Machine) a Brány Anubisovy (1983) od Tima Powerse. V dílech těchto autorů se steampunk zformoval do své podoby a ustanovil se jako samostatný subžánr. Nutno dodat, že pojmenování "steampunk" se objevilo teprve po vydání všech těchto knih (v roce 1987) a uplatnilo se až zpětně.

Překladu do českého jazyka se dočkalo pouze dílo Tima Powerse Brány Anubisovy, které je historickou fikcí, v níž se prolíná technologie s magií. Už v této knize si můžeme povšimnout prvních charakteristických rysů steampunkové literatury, které jsou dodnes užívané i současnými autory. Setkáme se zde s takřka typickými archetypy postav, s cestováním časem nebo okultismem a nechybí ani exotické krajiny či historizující viktoriánské prostředí.

Je velmi pravděpodobné, že K. W. Jeter vycházel z již známého názvu "cyberpunk", který v té době existoval, a koncovku "punk" využil pro zdůraznění jisté revolty, nadsázky či protikladu k upjaté viktoriánské době. Steampunk ovšem nemá s kyberpunkem jako takovým příliš společného, ačkoliv jsou oba tyto styly často spojovány a bohužel se jedná o nejčastější mystifikaci těchto dvou subžánrů. Oba se vyvíjely paralelně, ale samostatně. Svůj podíl na tomto zaměňování má i fakt, že mnozí autoři steampunku se věnovali i kyberpunku, jedním z nich byl i samotný Jeter, a podobně to měli i američtí autoři Sterling a Gibson, kteří napsali jak kyberpunkové knihy, tak i společné steampunkové dílo – Mašinu zázraků. Tato kniha zaznamenala velký úspěch a steampunk v literatuře celosvětově zpopularizovala.

Vzhledem k určité oblasti zájmu, prvkům a stylům, kterými se steampunk zabývá, je to v současnosti jeden z mnoha subžánrů řazených do retrofuturismu. V této kategorii anglosaské terminologie najdeme i další, se steampunkem často zaměňované, subžánry jako dieselpunk nebo atompunk.

Samotný steampunk se dá rozdělit na několik dalších podžánrů, z nichž pravděpodobně nejznámější je clockpunk, v jehož duchu se autoři zaměřují na používání všemožných propriet ze starých strojů, a především také na využití dílů a součástí z hodin a hodinek. Literárně populární je zase například historický steampunk, který se odehrává ve fiktivních světech inspirovaných historickými reáliemi.

Dobře použitelné jsou pro různé umělecké využití dobové kulisy a styl oblékání, který steampunk upravuje dle svých potřeb. Objevují se rozličné vynálezy a módní doplňky. Častější je však spíše pokus vzdát hold této době, jak si ji představujeme dnes, než striktní dodržování skutečných reálií. Tento styl naopak využívá kreativitu a fantazii a také smyšlené či skutečné technologie (například využívá prototypů vynálezů, které se objevily až v pozdější době, nebo čistě fiktivních strojů). Steampunk si s historií pohrává, ale programově se jí nedrží, tudíž se v naprosté většině případů jedná o fikci. Zvláště v módě si můžeme povšimnout punkového vlivu, většina steampunkových kostýmů by totiž v tehdejší době nebyla vůbec vhodná.

Steampunk a mainstream

O oblíbenosti steampunku svědčí také to, jak lehce pronikl do mainstreamového podvědomí - ačkoliv se součástí hlavního proudu nikdy nestal, většina lidí se s ním v nějaké podobě setkala. Steampunkové šperky se objevují i v běžné produkci obchodních řetězců s módními doplňky, tento styl pronikl také do kolekcí světových značek (např. Victoria´s secret, Prada nebo Dolce & Gabbana). Nezřídka se s ním setkáváme ve filmové tvorbě, ať už má v příběhu podstatnou roli, nebo zde pouze dokresluje líbivou kulisu či zajímavý prvek. Nevyhýbá se ani hernímu průmyslu v jakékoliv podobě.

Steampunk je velmi variabilní a ať už o něm mluvíme jako o literárním subžánru, hnutí nebo alternativním lifestylu, všude má charakteristickou tvář. Něco, co inspiruje umělce, fanoušky, čtenáře, cosplayery či hudebníky. Steampunk totiž představuje lákavý a hravý styl, kde uplatníte svou fantazii i neotřelé nápady. Pevně věřím, že i tato kniha vás inspiruje a pomůže vám objevit pestrý svět steampunku plný šílených vědců a krásných dam v korzetech z doby, kdy nebe křižovaly vzducholodě a služba Impériu byla největší ctí, které se vám mohlo dostat.

autor Petra Slováková

převzato se souhlasem z knihy Ve stylu steampunk