Poznejte svět klasických sci-fi knih
V dnešním článku vám dám deset tipů na „klasická scifíčka“, která by neměla žádnému fanouškovi žánru uniknout a měla by zabrat čestná místa v jeho knihovně. Nemám v úmyslu vás honit po antikvariátech, bojovat na aukru apod., proto zde naleznete tituly, které vyšly cca v posledních dvou letech. Jinými slovy – jsou k sehnání.
Určitě je potřeba na začátku zmínit, že zde chybí některé klasiky rekrutující se především z řad delších sérií, kdy poslední díly vyšly až nyní, nebo se nedávno objevila jejich znovuvydání. Patří zde třeba Asimova Nadace, Simmonsova série Hyperion, cyklus Enderovy hry od Orsona Scotta Carda a další. A určitě by se nemělo zapomínat ani na další slavné autory jako Ray Bradbury, Brian W. Aldiss, Frederik G. Pohl Jr., Bruce Sterling, William Gibson, Henry Kuttner, Harry Harrison, Clifford D. Simak, Philip K. Dick a mnohé další.
Od autorů, o kterých bude následně řeč, rozhodně nestojí za přečtení pouze titul, jenž dostal zdejší doporučení. Fór je taky v tom, že se hodně knih, které jsem do výběru zařadil, dočkalo zfilmování. O tom, jak jednotlivé adaptace určené pro stříbrná plátna dopadly, se bavit nehodlám. Věřte však, že časté tvrzení o tom, že kniha je lepší než film, nevzniklo jen tak pro nic za nic.
Chtěl bych ještě upozornit mladší čtenáře na jeden důležitý fakt. Ačkoliv se jedná o výběr ze zlatého fondu vědecké fantastiky, tak v době, kdy tyto knihy vznikaly, psali jejich autoři poněkud jinak, než je třeba v dnešní době zvykem. I tehdy museli mít autoři sci-fi literární řemeslo v malíčku, a publikovat nemohl jen tak někdo. Vždyť kdyby ta kniha nebyla dobrá, určitě by se o její zfilmování neucházeli slovutní režiséři, ne? Čili směle do toho:
John W. Campell Jr. – Ledové peklo (Fobos, 2021)
Novela pocházející z roku 1938 je předlohou pro kultovní Carpenterův sci-fi horor Věc s Kurtem Russellem v hlavní roli. Jak to tak bývá, film se od knihy poněkud liší, ale určitě to neznamená, že jedno nebo druhé je horší. Naopak kniha vám rozšíří obzory, přiblíží původní autorský záměr, a také vás zavede do jiného časového období než film.
Na Cambellovi je zajímavé jistě i to, že časem upustil od spisovatelské kariéry a stal se editorem vydávajícím jeden z nejznámějších sci-fi magazínů, Analog. Díky tomu formoval spisovatelskou kariéru takových velikánů, jako byli Isaac Asimov, Robert A. Heinlein a další. Ledové peklo určitě nezastárlo, co se týče napětí a strachu z dosud nepoznaného organismu.
John Wyndham – Den trifidů (BBart, 2021)
Román, který od roku svého vydání (1951) nezestárnul ani o den. Stále se znovu a znovu vydává, vznikají jeho nejrůznější adaptace. Člověk u něj má neustále pocit, že když se věci vymknou kontrole, přijde sama Příroda a nakope nám zadky. Den trifidů jsem četl vícekrát, mám asi dvě vydání, ale tohle jsem si musel zase koupit, protože obálka Lawrence Manna je naprosto výstižná a úžasná.
Dnes existuje spousta postapokalyptických příběhů, ale já vyrostl právě na Dnu trifidů a Malevilu Roberta Merleho, a i když ty knížky už dost pamatují, většina současné produkce jim nesahá ani po kotníky.
Robert A. Heinlein – Hvězdná pěchota (Triton / Argo, 2021)
Hvězdná pěchota je další kniha, která je široké veřejnosti známa především díky její filmové adaptaci. Jenže i zde můžeme hovořit o tom, že samotné gró románu z roku 1959 je poněkud někde jinde. Nejde jen o akční střílečku a kosení šmejdů z vesmíru, ale spíše o krutý existencionální a vlastně i romantický výlet do duší válečníků, pro které je boj tou největší hodnotou.
Koneckonců historie lidstva je plná válek, ničení a smrti. Heinlein určitě nenapsal militantní román propagující válku a smrt, avšak pro mnohé je tahle kniha minimálně kontroverzní a přikládají jí až démonické poselství.
Stanisław Lem – Solaris (Kniha Zlín, 2021)
To, že velmistrovská SF není jen záležitostí angloamerických autorů, jasně potvrzuje oceňovaný polský spisovatel Stanisław Lem. Jeho díla se díky kvalitě prodrala nejen skrze oceán, ale prošla i železnou oponou. V roce 1961 vydal svůj nejproslulejší román Solaris, který se dokonce dočkal čtyř filmových zpracování.
Lem zde dokázal, že je nejen velmi kvalitní autor, znalec mnoha oborů lidské činnosti, ale také pozoruhodný vizionář. V knize snad jako první poukázal na to, že inteligentní život, který se vyvinul nezávisle na nás, bude s velkou pravděpodobností zcela odlišný od lidské rasy a jeho chápaní pro nás bude opravdovým oříškem.
Walter Tevis – Muž, který spadl na Zemi (Argo, 2021)
Tahle pecka pochází z roku 1963 a nedávno u nás vyšla vůbec poprvé. Její autor Walter Tevis je u nás známý třeba svým výborným sci-fi románem Zpěv drozda nebo dramatem z šachového prostředí Dámský gambit, který se dočkal na Netflixu seriálové podoby. I Muže, který spadl na Zemi můžete znát z filmové adaptace. Ta se objevila v roce 1976 a hlavní roli mimozemšťana, který spadl na naši planetu, si zde zahrál zpěvák David Bowie.
Pravda, i zde platí, že ve filmu je kladen důraz poněkud jinam než v samotné knize. Každopádně, pokud si chcete přečíst sci-fi, kde je před detailními technickými popisy dána přednost zápletce, charakterům postav a hlavně lidskosti, je tohle to pravé ořechové! Navíc je celkem trefné, jak to celé v závěru dopadne a jak Tevis nahlíží na vliv lidských povah na vyšší inteligenci.
Frank Herbert - Duna (Baronet, 2021)
Tohle dílo asi není třeba, nejen kvůli dvěma filmovým adaptacím, představovat. I když tento přívlastek fakt nerad používám, Duna je kult! Poprvé se na knižních pultech objevila v roce 1965 a od té doby k sobě přitahuje stále nové a nové generace čtenářů. Aktuální filmová adaptace, u které netrpělivě čekáme na její druhé pokračování, román opět dostala na výsluní. Nakladatelství Baronet neváhalo a nové vydání opatřilo filmovou obálkou.
Tady je však nutné zmínit, že Duna má mnoho pokračování, popravdě již s kolísavou kvalitou, a pokud chcete, aby vám celá série v knihovničce pěkně ladila, měli byste sáhnout spíše po předchozí obálce. Každopádně tohle dobrodružství na planetě Arrakis rozhodně nestárne.
Arthur C. Clarke – Setkání s Rámou (Argo, 2022)
Před pár dny se na pultech knihkupectví objevilo nové vydání stěžejního románu Setkání s Rámou dalšího klasického sci-fi vizionáře Arthura C. Clarka. Originální vydání se datuje do roku 1973 a vypráví o setkání lidstva s gigantickou kosmickou lodí neznámého původu.
Dalo by se říct, že útroby vesmírného plavidla obsahují nepoznaný svět. A nyní je na lidstvu, jak se k tomu postaví. Nutno podotknout, že se jedná o první díl slavné tetralogie, ale jak už to tak bývá, také o nejlepší knihu celé série. Mimochodem v kuloárech se šeptá, že o filmové zpracování této knihy by měl eminentní zájem Denis Villeneuve, kterému natočení Duny evidentně nestačilo.
Roger Zelazny – Poslední odbočka na Babylón (Laser-books, 2022)
Osobně jsem vždy považoval Rogera Zelazného, amerického romanopisce s polskými kořeny, spíše za autora fantasy. A to jde tak nějak mimo mě. První české vydání Poslední odbočky na Babylón mě navíc neoslovilo svou obálkou, takže jsem zbystřil až letos, kdy román vyšel v edici Mistrovská díla SF.
A je proč. Román z roku 1979 je výživným mixem sci-fi, pravé i alternativní historie, thrilleru a fantasy. Spolu s hlavním hrdinou se vydáme po silnici, která sahá z pradávné minulosti až do daleké budoucnosti, a bude to hodně napínavá a zajímavá cesta.
Robert Silverberg – To nejlepší ze Silverberga (Laser-books, 2021)
Na závěr jsem si nechal dvě povídkové sbírky. Možná někteří již pochopili, že knihy jsou v tomto výčtu řazeny chronologicky dle data původního vydání. Tahle sbírka sice vyšla „až“ v roce 2004, ale obsahuje povídky za šest dekád tvorby velmistra SF Roberta Silverberga.
Jak to u povídkových sbírek bývá, některé vám budou sedět více, jiné méně. Každopádně se jedná o velmi reprezentativní výběr jednoho z největších autorů fantastiky. Přiznejme si, že napsat povídku tak, abyste si ji i po pár letech pamatovali, je ten největší kumšt. A v téhle knize jich pár najdete.
Harlan Ellison – Vrchol vulkánu (Argo, 2020)
Když se podíváte na nakladatele u zde zmíněných knih, musí vám jednoduše vyjít, že Laser-books a především Argo dělají nejzáslužnější činnost v rámci vhledu do klasických vědeckofantastických děl. Argo například vydalo krásný soubor oceňovaných povídek amerického spisovatele Harlana Ellisona.
Sbírka Vrchol vulkánu vyšla v cizině poprvé v roce 2014 a myslím, že mnoha mladším fanoušků sci-fi představila jednoho z nejlepších povídkářů žánru. Ellison nemusí sednout každému, ale pokud vás osloví, pocitu z objevu parádní četby se neubráníte.
autoři: Roman Bílek
