Dystopie aneb Když se pokazí úplně všechno
Lidé snad odjakživa snili o tom, jak se jednou budou mít lépe. Už řecký filozof Platón snil o ideálním světě, kde je všechno krásné a spravedlivé. Tyto utopické myšlenky byly velmi populární. On totiž ten běžný život měl k ideálu hodně daleko. Jenže lidské plémě se zároveň rádo vrtá v ranách a baví se neštěstím, ideálně tím cizím. Vznikla tak vize opaku utopie, antiutopie, dnes známější jako dystopie. Do dystopie jistě patří i podžánr postapo, se kterým má řadu společných prvků.
Typický fanoušek fantasy a sci-fi je ideálním konzumentem dystopie. Přece budoucnost by nebyla bez nějaké zombie apokalypsy, povstání robotů, nebo šíleného vládce taková legrace! Baví nás příběhy, ve kterých se všechno pokazí a společnost se vydá nechutným směrem. Nutí to k zamyšlení a slouží jako odstrašující příklad – teoreticky.
Dystopie se dostává do popředí koncem 19. a v průběhu 20. století, kdy vznikají dystopická díla, která se zařadila mezi to nejlepší, co kdy v literatuře vzniklo. Vznikla tak již dnes ikonická díla, jako je román My napsaný v roce 1920 autorem Jevgenijem Zamjatinem, jímž se inspiroval i samotný George Orwell s románem 1984. Dystopii se věnoval Ray Bradbury (451 stupňů Fahrenheita), William Golding (Pán much), H. G. Wells (Stroj času) nebo náš Karel Čapek (Válka s mloky).
Vybrat a doporučit to nejzajímavější v tomto žánru není jednoduché. Není vůbec lehké najít dílo, které by nějaké dystopické prvky neobsahovalo. Ale i přesto se o to pokusím.
1984, George Orwell
Co by to byl za výběr, kdyby se v něm toto klasické dílo neobjevilo. Když se řekne dystopie nebo antiutopie, Orwell pravidelně vyskočí jako první asociace. Byl to právě on, kdo přišel s Velkým bratrem, newspeakem a ideozločinem. Je to vskutku jedinečné dílo, které ukazuje pravou tvář absolutní totality a snahy ovládat každou myšlenku, budoucnost i minulost. Nemám rád pojem „povinná četba“, ale pokud bych musel přikázat někomu přečíst alespoň jedno dílo, vybral bych román 1984. Velice nadčasový kousek.
Cesta, Cormac McCarthy
McCartyho Cesta je typickým příkladem knihy, která začíná katastrofou. V tomto případě pořádně tajemnou a nejednoznačnou. Prostě se něco velmi ošklivě pokazilo. Tímto temným světem putuje otec se synem. Hledají naději a bojí se toho nejhoršího – zoufalých lidí schopných všeho. Tato útlá knížka získala v roce 2007 Pulitzerovu cenu a v mém osobním knižním žebříčku zaujímá velice vysoké místo. Ještě nikdy jsem se u knihy tak nebál! Je to text, který umí zasáhnout na velmi citlivých místech, zvlášť, když jste rodič.
Hunger Games, Suzanne Collins
Tato trilogie se díky filmovému zpracování rychle zařadila mezi nejznámější dystopická díla, třebaže se jedná především o young adult fantasy, čili zábavu spíš pro mladší ročníky čtenářů. V blíže nespecifikované budoucnosti se totalitní společnost baví zvrácenou reality show, ve které mládež bojuje na život a na smrt. A situace se ještě více zkomplikuje, když se do hry vloží láska. Hunger Games klamou tělem. Na jednu stranu je to vcelku nekomplikovaná zábava o lásce, na druhou stranu je to sonda do společnosti, kde je řízeno úplně vše a lidský život má minimální cenu.
Metro, Dmitry Glukhovsky
Když se světu něco opravdu ošklivého stane, nejen literatura tvrdí, že lidstvo zaručeně zblbne a raději se pustí do sebe, než aby se společně snažilo situaci vyřešit (světlou výjimkou je například skvělá Světová válka Z). V Glukhovského světě dojde k jaderné apokalypse. V Moskvě řada lidí přežije v rozsáhlém systému metra. Každá stanice žije ve svém vlastním uzavřeném světě a kolem řádi zmutované potvory. Hrdina Arťom se vydává na složitou cestu metrem a snaží se ho zachránit před zkázou. Série Metro je syrová, plná překvapení a pohledu na nejtemnější stránky lidství.
Příběh služebnice, Margaret Atwoodová
Slavný román kanadské spisovatelky se stal prakticky přes noc celosvětovým hitem, když se dočkal neméně povedené seriálové adaptace. Amerika blízké budoucnosti není vůbec pěkným místem. Demokracie je mrtvá, společnost vede klerofašistický režim neuznávající lidskou svobodu. Ekologická katastrofa navíc způsobila většině lidstva neplodnost. Z těch několika žen schopných rodit děti se stávají služebnice, otrokyně sloužící k jedinému – plození dětí. Příběh služebnice je románem o hledání svobody. Je syrový, náročný a jedinečný.
Silo, Hugh Howey
Muset žít zavřený v obrovském bunkru po několik generací, tomu se říká neštěstí… O jednom takovém neštěstí napsal i Hugh Howey, a rovnou celou trilogii! Život v bunkru zvaném Silo ubíhá dlouhá léta po vyjetých kolejích. Lidé chodí do práce, rodí děti, umírají. Rovnováha nastoleného systému je však křehká a k jejímu zhroucení stačí, když se vymkne kontrole pouhý jedinec. Proč je povrch Země neobyvatelný? Znají obyvatelé Sila pravdu? Tu znají jen vyvolení… a vy – až se prokoušete touto objemnou trilogií. Kdo se nenechá odradit rozvláčným začátkem, bude odměněn napínavým postapo thrillerem.
autor Karel Krajča