TOP 10 nejlepších knih roku 2022
Mnozí tvrdili, že rok 2022 bude pro nakladatele a vydavatele téměř likvidační. Možná jsme se nedočkali tolika novinek, kolik se jich ještě rok předtím slíbilo, přesto se na trh dostaly kousky, které by neměli ujít vaší pozornosti. Tady je výběr těch nejlepších knih a komiksů roku 2022 podle našich knižních kritiků, na slovo vzatých.
Jeff VanderMeer: Prapodivné potíže I. - Kuňkadlení
Je fakt, že Jeff VanderMeer málokdy zklame, ovšem jako čtenář se vždy musíte naladit na jeho vlny. Coby autor začal jako jedna z nejpřednějších tváří dnes již celkem mrtvého žánru new weird, ale pak se vydal na vlastní osobitou cestu. Jmenujme třeba do sci-fi vyladěnou trilogii Jižní zóna, stempunk noir krimi Finch, rostlinné postapo Borne nebo naučně-motivační Krajinu divů. První díl letošní novinky, Prapodivných potíží, je výletem do bizarního domu právě zesnulého dědečka, z něhož by byla v hajzlu i Alenka. Fantazii se meze nekladou, a i když se na první pohled zdá, že cílovkou mají být mládežníci, je kniha určená všem, kteří se nebojí pořádně snít, nebo si občas ujedou na halucinacích. Na knižní pulty nedávno dorazil druhý díl s podtitulem Stín sviště a já si ho musím nutně pořídit, neboť tohoto chlápka mám fakt rád.
Arthur C. Clarke: Setkání s Rámou
Tato kniha není na našem trhu úplně novinka, ale na nové vydání jsme čekali tak dlouho, že si místo v tomto výběru zaslouží. Clarke má dnešním čtenářům i po 50 letech od vydání Rámy co nabídnout. V daleké budoucnosti se konečně lidstvo setká s mimozemskou civilizací v podobě obří vesmírné lodě. Ihned je k ní vyslána posádka pátrající po jejím původu a účelu. Začíná expedice, která navždy změní lidskou představu o vesmíru a jeho místo v něm. Setkání s Rámou zaslouženě patří do zlatého fondu sci-fi literatury. Je to čtivý dobrodružný příběh pevně stojící na vědeckých základech, i dnes plný svěžích nápadů.
Marko Hautala: Architekt temna
Tenhle hororový autor je echt příjemné zjevení. Předchozí tuzemský nakladatel jej sice v očích čtenářstva poněkud podkopal, když jej ve všech marketingových sloganech označil za „finského Stephena Kinga“. Lidi pak čekali Kinga a dostali Hautalu, a každý z nich je samozřejmě jiný… Proč potom není třeba František Kotleta označován jako „český Arthur C. Clarke“, když oba píšou sci-fi? Tyhle marketingové zkratky a praktiky působí na obě strany – jak pozitivně, tak negativně, a někdy i směšně. Já třeba nevidím žádný důvod, proč bych si měl kupovat nějakého Bradburyho z Ulánbátaru, když si můžu přečíst pravého Raye Bradburyho. Díky podobným marketingovým kejklím bych přišel třeba právě o Marka Hautalu! A to by byla fakt strašná škoda, neboť jeho Architekt temna je za mě nejlepší horor, co u nás loni vyšel. Čestné chacharské!
Livia Llewellyn: Ta, co jde první
Rok se sešel s rokem a opět dávám do své topky novelku od mladého nakladatelství Medusa. Ta, co jde první má se svou předchůdkyní Trávou mnoho styčných bodů. Obě knihy jsou novely, tedy nejedná se o nějaký sáhodlouhý text, ale v podstatě o jednohubku, kterou slupnete za večer, a způsobí vám velmi neklidné usínání. Pokud se vůbec spánek dostaví. Malinký kapesní formát, povedená zneklidňující obálka (tentokráte z dílny Santiaga Betancura) a osobitý text. Nakladatelství Medusa zatím sází výhradně na ženské autorky. Což rozhodně není na škodu! Livia Llewellyn je ale z trochu jiného těsta než autorka Trávy Anya Martin. Tohle je do lovecraftovského weirdu laděný Philip K. Dick v sukních – bez urážky a nějaké genderové omáčky. Zrůdná nakladatelská Gorgona mě každopádně uhranula i svým druhým zášlehem a stávám se jejím oddaným čtenářem. Medusa na náš knižní trh přináší svěží vítr a hlavně ženský pohled na věc a žánr, a taky pach hororu té nejvyšší současné kvality. Tedy jen dál, jen houšť, moc prosím!
Philip Fracassi: Sacculina
I když jsem letos četl i objemnější knihy, namátkou Dukajuv Led, Červenákovo Pro hrst dukátů, Šmehlíkovu Šelmu apod., tak musím přiznat, že krátké novely mě zaujaly nejvíc. Fascinuje mě, co vše dokáží autoři ve formátu „delší povídky“ rozehrát a jakou atmosféru vytvořit. Philip Fracassi je toho dalším krásným příkladem. Už jeho sbírka Hleď, prázdnota mě před čtyřmi lety vystřelila z trenek a Sacculině se povedlo to samé. V kapesní novele poslal partu podivných týpků a ještě divnějšího kapitána na širé moře, aby následně z tajemných vln uvařil tak hutnou atmosféru, že hrůza ze stránek stéká jako med. Fracassi jednoduše patří k tomu nejlepšímu ze současného hororu, co u nás vychází!
Kazuo Ishiguro: Klára a slunce
Otevřeně přiznávám, že mám podvědomou averzi k všeobecně oceňovaným knihám a autorům ověnčeným literárními cenami. Hodně z toho, co jsem z blyštivého ranku četl, pro mě byly jen intelektuální bláboly non plus ultra, kde květnatost a stavba věty na celé čáře vítězila nad samotným příběhem. Ale sto lidí, sto chutí, že? Na druhou stranu znám i lidi, co čtou hlavně tu oceňovanou tvorbu, aby se cítili IN, a je jim jedno, jestli se jim to líbí, nebo ne. Hlavně že se mají čím chlubit v knihovničce. Také dobře vím, že i oceňované knihy mi občas dokáží pořádně nakopat moudí. Jako se to ku příkladu povedlo Petru Stančíkovi a jeho Mlýnu na mumie, co jsem si fakt dlouho „hřál“ na poličce. I k nobelistovi Ishigurovi proto vedla dosti krkolomná cesta. Nejprve to nalomily filmy Neopouštěj mě a Soumrak dne podle jeho románů, a moje láska k němu se teď na plné pecky rozhořela díky knize Klára a slunce. Příběh psaný z pohledu robotky, která slouží, aby byla, je stejně tak dojemný, jako pozoruhodný a varující. Klobouk dolů Pane spisovateli, už mám zakoupenou vaši další knihu, neboť tohle pro mě bylo to nejlepší čtení za uplynulý rok!
T. Adams & G. Rodriguez: Ostrov Dr. Moreaua
U své loňské topky jsem si říkal, že bych letos těm komiksům měl dát víc, ale povedlo se to tak maximálně na půl. Přesto se mi i letos dva „obrázkové příběhy“ vloudily do žebříčku. Na téhle komiksové adaptaci Herberta George Wellse jsou nejpozoruhodnější dvě věci:
1) Kresba Gabriela Rodrigueze. U tohoto chlápka jsem nikdy nezažil, že by něco odflákl nebo nedotáhl k dokonalosti. To, co vytvořil v tomto komiksu, je jednoduše vizuální pecka. Ale pozor, samotný příběh je jen půlka knihy, druhou tvoří opáčko celého příběhu jen bez bublin a v Rodriguezově tužkové kresbě.
2) Fascinující je i to, jak si dokázal Ted Adams poradit s převyprávěním příběhu, na který oba aktéři dostali pouhých 48 stran. Jistě, Adams nemá šanci při tak malém rozsahu vylíčit vše, co se v tomto klasickém vědecko-fantastickém románu odehrává, ale za mě si s tím poradil se ctí. Četl jsem více takových zkrácených komiksových adaptací slavných děl a Ostrov Dr. Moreaua u mě zatím vyhrává. Jak scénářem, tak kresbou.
J. Hill & G. Rodriguez: Zámek a klíč – Zlatý věk
A zase ten Rodriguez! A k němu Joe Hill! Což je, kdyby to proboha ještě někdo nevěděl, syn Stephena Kinga, který se po čertech potatil. Jejich sérii Zámek a klíč považuji za jednu ze dvou nejvíc nejlepších komiksových hororových sérií, co u nás kdy vyšly. (Tou druhou je Fatale, kdyby se někdo ptal.) Tenhle povídkový bonus Zlatý věk k původní sérii je hlavně odměnou pro věrné fanoušky, protože sám o sobě by zas takovou peckou nebyl. Ale pokud znáte a máte načtené celé zámkoklíčovské universum, budete si i zde chrochtat blahem, a to pěkně nahlas. Mimochodem jedna z povídek je crossoverem světa rodiny Zámků a universa Gaimanova Sandmana, který byl pro vznik celé série velkou inspirací.
Joshua Hale Fialkov: Ozvěny
Komiksové nakladatelství Mighty Boys sice na tuzemském trhu pusobí chvilku, už se jim ale podařilo dostat do našich knihoven několik hodně zajímavých kousků. Nejlepší z nich je v tuto chvíli bezesporu triler s prvky hororu Ozvěny. Hlavní hrdina se nečekaně zaplete do strastiplného příběhu plného záhad v momentě, kdy mu jeho otec na smrtelné posteli prozradí tajemství z minulosti. Vydává se pátrat, ale jeho vlastní schizofrenie mu moc nepomáhá. Ozvěny jsou temné, syrové a překvapivé. Přirovnání k příběhům Jeffa Lemireho je trefné. V Ozvěnách se setkal působivý příběh se stylovou kresbou. Tato kombinace katapultovala komiks mezi to nejlepší, co se na trhu v minulém roce objevilo.
Ed Brubaker: Velvet
Komiks, noir, triler, špionáž a mysteriózní prvky. Tohle všechno spojuje jméno scénáristy Eda Brubakera, který opakovaně předvádí, že v tomto žánru patří mezi ty nejlepší. Komiks Velvet to jen potvrzuje. Hrdinka Velvet má za sebou minulost, která podléhá nejvyššímu utajení. Když ale v její organizaci dojde k úmrtí jejího partnera, vydává se na divokou jízdu za hledáním pravdy. Velvet je komiks plný akce, špionážních vychytávek a napětí. Pokud vás napadne James Bond, určitě nebudete daleko. Pro fanoušky špionážních příběhů povinnost. Pro milovníky skvělých komiksových příběhů rozhodně taky. Nádherný komiks se špičkovým zpracováním.
autoři: Roman Bílek, Karel Krajča
