Zničení Prstenu snadno a rychle

Od prvního vydání Pána Prstenů “zvládl” Frodo zničit Prsten téměř sedmdesátkrát. Na počest této události vyhlásila Tolkien Society roku 2003 Tolkien Reading Day, který vychází na 25. března. Pán Prstenů je pro mě srdeční záležitost. Byly to první knihy, které jsem v životě dobrovolně četl, už ani nevím, kolikrát jsem ho celého zhltl a filmy si pouštím vždy, když v televizi není nic lepšího (takže opravdu často). Samotný akt zničení Prstenu, třebaže nebyl tak elegantní, jak se čekalo, je tak silným symbolem. V jeden okamžik končí všechno špatné, končí utrpení a válka a začíná mír a dobré časy.

Zničení Prstenu zabralo slavnému hobitovi 182 dní. Cestu dlouhou přibližně 2863 kilometrů by určitě zvládl i rychleji, kdyby ho stále nezdržovaly Prstenové přízraky, nebo přerostlý pavouk. Snad většinu čtenářů/diváků LOTRa ale někdy napadlo, že by to šlo i lépe.

Je to pták? Je to letadlo? Je to Gwaihir, pán orlů!

Orlové jsou v historii Středozemě starou a mocnou rasou, která byla vyslána mocným Valar Manwë, aby dohlíželi nad elfy bloudícími temnotou. Ve Třetím věku Středozemě však získali díky starému známému Gandalfovi roli okřídlené deux ex machiny. Když jde do tuhého, stačí zaslat spěšnou můru a problém bude rychle vyřešen.

Asi nějak takto:

Orlové se objevují vždy, když je potřeba. Zachránili Gandalfa a trpaslíky před skřety, dopomohli k vítězství v Bitvě pěti armád v Hobitovi, zachránili Gandalfa z Železného pasu, zachránili Gandalfa z vrcholu Zirakzigilu po boji s Balrogem a nakonec vyzvedli Froda se Samem v Mordoru. Na první pohled se zdá, že tato orlí taxislužba funguje spolehlivě. Tak proč jednoduše nevzali prsten do zobáčku a neničili jej sami? Na to, jak měl celou Středozem profesor Tolkien promyšlenou, tohle se zdá jako dost zásadní škobrtnutí.

Podívejme se na tento problém blíže. V momentě, kdy došlo v Roklince k oficiálnímu spuštění plánu s krycím názvem “Hoďme to všechno do sopky”, Sauron už o plánu musel díky Sarumanovi vědět. Minimálně musel tušit, že se něco děje, proto taky Nazgûly přezbrojil z pozemní, vody se bojící varianty o jedné koňské síle, na mnohem efektivnější létající variantu příkladně kroužící kolem Hory osudu. Dávalo by pak větší smysl vypravit menší nenápadnou jednotku tak, aby to nikdo nečekal - ve dne, přímou cestou přes bažiny a hlavní bránu.

I přes to se zdá, že plán s orly byl na spadnutí. Mezi fanoušky převládá názor, že právě to měl Gandalf v plánu, ale protože to je mrzutý starý čaroděj, nikomu o tom neřekl. Vždyť stačilo s družinou přejít Mlžné hory, stavit se do sídla orlů a do večera by bylo hotovo. Co čert nechtěl, na druhou stranu hor se šlo zkratkou přes Morii. Všichni víme, jak to tam dopadlo…

Jedna z teorií pak říká, že tak mocné bytosti jako orlové (patří mezi první bytosti Středozemě a v hierarchii tak patří někde mezi čaroděje a enty) se nesmí dostat do blízkosti Prstenu. Už samotný Gandalf s tím měl problém. Nebohá Galadriel z možnosti získat Prsten dostala histerický záchvat. Jen hobit, bezvýznamný “skřítek” z Kraje, se dokáže snést Prsten a zbláznit se z něj jen částečně. Faktem ale je, že orlové už předtím nesli Bilba s prstenem v kapse a nikomu to moc nevadilo. Tato teorie zkratka nedává smysl.

Nutno dodat, že původní literatura má paradox orlů mnohem lépe zmáknutou, než filmové zpracování. Z textu je víceméně zřejmé, že Gwaihire, Pán větru, není jen opeřený taxík a má své plány a zodpovědnost za svůj národ. Gandalfovi pomáhá na základě starého dluhu (Gandalf měl Gwaihirovi zachránit život). Cituji z Návrhu krále: “Dvakrát jsi mě nesl, příteli Gwaihire,” oslovil ho Gandalf. “Udělej to do třetice, jsi-li ochoten. Nebudu ti o mnoho větším břemenem, než kdy jsi mě nesl ze Zirakzigilu, kde shořel můj minulý život.” Ze všech střípků je patrné, že intervence orlů byla vždy spíš náhoda a štěstí.

Fanoušci jsou podivná skupina. Dokáží zasvětit koníčku svůj život a věnovat všechen volný čas. Zároveň se dokážou porvat o naprosté zbytečnosti. Osobně jsem zažil divokou debatu, u které až hrozily pěstí. A přitom šlo o takovou drobnost, jako barva knoflíků na uniformě Hvězdné flotily. Svým způsobem je to kouzelné, jak umí bojovat za něco, co milují. Nesmíme si ale takovými drobnostmi a nesoulady kazit všechny ty krásné příběhy a světy. Kdyby tenkrát J. R. R. Tolkien zvolil řešení prstenového problému orlem, diskuzní fóra by byla sice prázdnější, celá trilogie by se smrskla do rozsahu reklamního letáčku, ale taky bychom přišli o jeden z největších příběhů světové literatury. A to by bylo škoda, ne?

autor Karel Krajča