Pivní styly pro začátečníky a mírně pokročilé

Pivo můžeš dělit například podle stupňovitosti, barvy, vzhledu, chuti, hořkosti, vyváženosti nebo podle použitých ingrediencí jako je slad, chmel, kvasinky nebo třeba i speciální suroviny ke konci chmelovaru (například pomerančová kůra, koriandr či citrónová tráva). Všechny tyhle pivní parametry, vytvářejí pivní styl. Jsou to jisté mantinely, které ti zaručí, že když si například dáš svrchně kvašené pivo IPA, budeš vědět, co od tohoto pivního stylu můžeš čekat.

Pivní styly můžeme rozdělit na dvě velké kategorie podle způsobu kvašení:

• Svrchně kvašená piva (Ale): Tento způsob lidstvo využívá už tisíce let. Při kvašení dělají kvasinky tzv. kvasičné deky (proto označení svrchní). Primární kvašení je bouřlivější a probíhá za vyšších teplot než u spodně kvašených piv (typicky 15-25°C). Charakteristická je tvorba aromatických látek, které dávají pivním stylům nezaměnitelné aroma.
• Spodně kvašená piva (Ležák, Lager): Ležáky se vaří „teprve“ v rozsahu stovek let (např. rok 1876 je důležitý pro pivní styly, protože Louis Pasteur jako první dokázal, že pivo vzniká kvašením mikroorganismů). Primární kvašení není tak bouřlivé z důvodu výrazně nižších teplot než u svrchně kvašených piv (typicky 7-15 °C). Při kvašení vzniká také méně aromatických těkavých látek.

Jako bonusové kategorie by se daly zmínit i například hybridní piva nebo spontánně kvašená piva.

Svrchně kvašená piva (Ale)

Pale Ale

Původem z Anglie. Rychle se stal populární. Světlá barva. Různé praktiky při chmelení udělaly tento styl velmi pestrý s velkou škálou chutí.

American Pale Ale (APA)

Vyvinutý v 80. letech 20. století. Vysoká hořkost. Jasná sladová chuť. Střední plnost a vysoký říz. Časté tóny pomeranče, grapefruitu, citrónů či pryskyřice. Využívají speciální kmeny kvasnic a chmelí se vysokými dávkami aromatických chmelů. Častá experimentace se sladem, chmelem a obsahem alkoholu. Velmi často se chmelí za studena.

Amber Ale

Původem z USA. Charakteristická jantarová až rudá barva. Středně silné pivo. Silné sladové tělo a karamelová sladová chuť. Používají se americké odrůdy chmelů se střední hořkostí a vůní.

India Pale Ale (IPA)

Silné pivo. Zlatavá barva. Střední až silné chmelové aroma. Výrazná chuť i hořkost po chmele. Doznívání na jazyku často vytváří suchý pocit v ústech. Častá experimentace s různými druhy sladů a chmelů. Často se IPA také chmelí za studena.

American IPA

Velmi silné pivo s výraznou hořkostí. Slabší až střední sladové tělo. Silné až velmi silné chmelové aroma. Využívají se výrazně aromatické americké odrůdy chmelů.

Imperial IPA / Double IPA / Triple IPA

Ještě silnější pivo (7,5 – 10% alk.). Velmi výrazná hořkost.

New England IPA (NEIPA)

Oficiální název tohoto pivního stylu je Hazy Pale Ale, ale název NEIPA se rozšířil velkou rychlostí. Středně až silné pivo. Bledá/slaměná barva. Typický je kalný vzhled připomínající ovocný džus. Chuť i vůně mají dominantní ovocný charakter tropického ovoce, připomínající opět džus. Často sametový/smetanový pocit v ústech. Typicky se tento styl masivně chmelí za studena a přidává se slad s vyšším obsahem bílkovin (pšeničné, ovesné).

Cold IPA

Cold IPA je pivní styl, který se zaměřuje na potlačení hořkosti a plnosti, kterou obvykle přináší typická IPA. Všechny chmele, které se používají, jsou speciálně vybrány, aby poskytly komplexní aroma a chuť bez hořkosti. Celková chuť piva je lehká, mírně sladká s jemnou chmelovou kyselostí. Aroma je jemné, s nízkou hořkostí a jemnými tóny citrusu. Barva je obvykle světlá až střední.

Black IPA

Velmi tmavá barva, vysoká hořkost, suché doznívání v ústech, barvící a pražené slady by se neměly příliš odrazit v chuťovém profilu. Mají vyniknout hlavní chuťové rysy stylu IPA.

Stout

Původem z Irska. Tmavá barva, hustá krémová pěna, silně karamelová až pražená chuť, nízká sladkost a plnost. Vyšší obsah alkoholu (7–9% alk.). Kromě praženého a ječného sladu se občas používá i ovesný slad.

Milk Stout

Původem z Anglie. Při výrobním procesu se přidává laktóza, kterou kvasinky neumějí zpracovat a tak zůstává v pivu jako sladkost či smetanová krémovost. Čokoládové a smetanově krémové tóny.

Hefeweizen

Původem z Německa. Je typický pro svůj vyšší zákal a výraznější chuti a vůní po kvasnicích. Často díky zbytkovým kvasnicím se dokvašuje přímo v láhvi. Pivo téměř vždy nefiltrované. Typické jsou pro ně tóny banánů se špetkou hřebíčku.

Spodně kvašená piva (Ležák, Lager)

Pilsner / ležák českého typu

Střední až vyšší plnost. Světle jantarová barva. Střední až silnější hořkost s delším dozníváním. Chuť je sladová. Hustá a bohatá pěna. Používá se pouze plzeňský slad a české odrůdy chmelu.

Další užitečné zkratky a informace

SMASH

Single Malt and Single Hop. Při výrobním procesu se používá jeden druh sladu a jeden druh chmelu.

Chmelení za studena (dry hop)

Chmel se kromě chmelovaru (vaření sladiny za účelem přidávání chmele) přidává na určitou dobu během fermentace piva (typicky po bouřlivém kvašení). Cílem této techniky je netradiční chmelový nebo „juicy“ charakter.

Zdroje

• Pivařka - Petr Novotný
• www.beerweb.cz
• Roky a roky zkušeností v praxi :)